festivalová ouvertura
L

OK

Sobota 31. srpen, 16.30

Program

Antonín Dvořák: Tři mužské sbory na slova slovenských lidových písní, op. 43, B. 76Antonín Dvořák: Holoubek op. 110, B. 198Leoš Janáček: Čtveřice mužských sborůLeoš Janáček: Amarus, kantáta pro sóla, smíšený sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického

Tradiční festivalová ouvertura Po stopách Antonína Dvořáka nás v letošním roce zavede do Brna. Moravská metropole byla v letech 1876–1897 svědkem řady skladatelových návštěv. U zrodu Dvořákova vztahu k městu nestál nikdo menší než Leoš Janáček. Oba skladatelé se seznámili během Janáčkových studií na pražské varhanické škole a jejich přátelství pak přetrvalo až do Dvořákovy smrti. Janáček staršího mistra velmi obdivoval a s nesmírnou vytrvalostí a oddaností představoval jeho instrumentální i vokální tvorbu brněnskému publiku, čímž ve svém domovském městě vybudoval doslova dvořákovský kult. Symfonická báseň Holoubek zde pod Janáčkovou taktovkou zazněla dokonce ve světové premiéře. V době vyostřených národnostních sporů byly Dvořákovy návštěvy Brna vnímány tamní českou menšinou nejen jako velké hudební svátky, ale rovněž jako vlastenecké manifestace vyspělosti české kultury. S největším ohlasem se pochopitelně setkávaly ty návštěvy, při nichž skladatel interpretoval vlastní díla. Jednalo se jednak o vystoupení dirigentská, při nichž uváděl např. své symfonie či symfonické básně, avšak představil se zde rovněž v roli klavíristy, když se podílel na interpretaci vlastních komorních děl včetně proslulého Klavírního tria Dumky. 

  • Dress code: smart casual
  • Uzavření sálu: 16:25
  • Konec koncertu: 18:15

Interpreti

Filharmonie Brno

Kořeny brněnské filharmonie sahají do 70. let 19. století, kdy v Brně mladý Leoš Janáček usiloval o vznik českého symfonického orchestru. Dílo slavného skladatele 20. století je ostatně nejvýznamnější programovou položkou tělesa, které je považováno dodnes za jeho autentického interpreta. 

Dnešní Filharmonie Brno vznikla v roce 1956 sloučením rozhlasového a krajského orchestru a od té doby patří svou velikostí i významem k české orchestrální špičce. Na svých turné provedla na tisíc koncertů v Evropě, ve Spojených státech, v Latinské Americe, na Dálném i na Blízkém východě. Je pravidelným hostem světových i českých festivalů, kde často spojuje umělecké síly s Českým filharmonickým sborem Brno. 


Orchestr pravidelně natáčí pro Český rozhlas a Českou televizi. Kromě realizace nahrávek pro řadu společností (Supraphon, Sony Music, IMG Records, BMG, Channel 4) zakládá filharmonie v roce 2020 svůj vlastní nahrávací label Filharmonie Brno. Dynamicky také rozvíjí zakázkové nahrávání pro globální klientelu v rámci Czech Orchestra Recordings.

Dějinami orchestru prošla řada českých a světových dirigentských osobností jako Břetislav Bakala, František Jílek, Petr Altrichter, Jiří Bělohlávek, Sir Charles Mackerras, Jakub Hrůša nebo Tomáš Netopil. Od sezony 2018/2019 je šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Filharmonie Brno Dennis Russell Davies.

Od roku 2000 pořádá filharmonie letní open air festival na brněnském hradě Špilberk, v roce 2012 se stala pořadatelem renomovaných festivalů Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby a Expozice nové hudby. Zaštiťuje mezinárodně proslulý dětský sbor Kantiléna, od roku 2010 se podílí na festivalu mladých hudebníků Mozartovy děti, v roce 2014 zakládá svou Orchestrální akademii. 

Filharmonie Brno je dnes nejen silným hráčem na poli symfonické hudby doma i v zahraničí, ale i předním organizátorem hudební sezony druhého českého města, aktivním festivalovým pořadatelem a kreativním lídrem orchestrální dramaturgie. Působí v neorenesančním Besedním domě, „brněnském Musikvereinu“ z dílny Theophila von Hansena z roku 1873, a těší se na nový moderní koncertní sál, který navrhuje tým architektů Tomasze Koniora a Petra Hrůši a akustika Yasuhisa Toyoty. 

Filharmonie Brno

Robert Kružík

ROBERT KRUŽÍK patří k nejmladší generaci českých dirigentů. V současné době působí jako šéfdirigent Filharmonie Zlín (od sezony 2021/22), stálý dirigent Janáčkovy opery NdB (od sezóny 2015/2016)  a stálý hostující dirigent Filharmonie Brno (od sezony 2018/19). Od sezóny 2025/2026 se stane novým šéfdirigentem Janáčkovy opery v Brně. Rovněž působil jako dirigent Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Je laureátem ceny Jiřího Bělohlávka, která je udělována mladým českým umělcům do třiceti let věku, kteří dosáhli ve svém oboru mimořádných úspěchů a pečují o tradici české hudby doma i v zahraničí.


V březnu 2023 debutoval s Českou filharmonií v pražském Rudolfinu. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu debutoval v roce 2020 na Pražském jaru. Spolupracoval s předními sólisty, jako jsou houslisté Esther Yoo, Josef Špaček, Jan Mráček a Jiří Vodička, violoncellisté Raphael Wallfisch a Andrei Ionițǎ či držitelka Grammy Sumi Jo, Kateřina Kněžíková, Sung Kiu Park, fenomenální trumpetista Reinhold Friedrich ad. Jako dirigent vystoupil na předních tuzemských i zahraničních festivalech: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, MHF Leoše Janáčka, Festiwal Eufonie ve Varšavě.

Spolupracuje s mnoha symfonickými orchestry, jako jsou, MDR-Sinfonieorchester, Česká filharmonie, Sinfonia Varsovia, Filharmonie Brno, PKF – Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu SOČR, Slovenská filharmonie, Státní filharmonie Košice, Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie.

V Národním divadle Brno nastudoval Rossiniho operu Hrabě Ory, Čajkovského Pikovou dámu a Evžena Oněgina, Smetanovu Libuši, která zazněla k 100. výročí založení Československé republiky, Růžového kavalíra Richarda Strausse a Verdiho Otella. Jeho široký operní záběr čítá díla skladatelů Mozarta, Smetany, Dvořáka, Martinů, Janáčka, Donizettiho, Rossiniho, Čajkovského, Bizeta, Verdiho, Pucciniho aj.

Tento brněnský rodák začínal jako violoncellista. Absolvoval Konzervatoř Brno, kde se kromě hry na violoncello (u Miroslava Zichy) věnoval rovněž dirigování (u Stanislava Kummera). S úspěchem se zúčastnil řady violoncellových soutěží, jako jsou Pražské jaro, Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka v Brně. Absolvoval studijní stáž na Zürcher Hochschule der Künste ve Švýcarsku. Svoje znalosti a zkušenosti rozšiřoval na mistrovských kurzech v dirigování u Norberta Baxy, Johannesa Schlaefliho a Davida Zinmana. 

Robert Kružík - dirigent

Český filharmonický sbor Brno

Představuje nejen v českém, ale i světovém kontextu absolutní špičku v oboru sborového umění.  Dirigenti, orchestry a sólisté, s nimiž sbor doposud spolupracoval, se o něm vyjadřují v superlativech. Odborná kritika pak oceňuje především kompaktní zvuk a širokou škálu výrazových prostředků, jimiž disponuje. Český filharmonický sbor Brno (založen 1990) vystupuje na všech prestižních evropských festivalech i významných koncertech a vždy dokáže posluchače uchvátit mimořádným hudebním cítěním.

Za úspěchy tělesa stojí jeho zakladatel, sbormistr a ředitel Petr Fiala (1943). Vystudoval brněnskou konzervatoř a JAMU (klavír, kompozice, dirigování), je autorem dvou set skladeb. Sbormistrovské a dirigentské činnosti se věnuje bezmála šedesát let.


Druhým sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno je Joel Hána.

Sbor se zaměřuje na oratorní, kantátový a operní repertoár. Díky své kvalitě absolvuje ročně přes devadesát koncertů doma i v zahraničí. Spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry a dirigenty. 

Sbor má rozsáhlou diskografii a získal řadu ocenění: V roce 2007 obdržel dvě významné evropské ceny – Echo Klassik za Soubor roku 2007 (provedení Brucknerových motet) a Nahrávka roku 2007 za Lisztovo oratorium Christus. Ocenění sbírá sbor i na jiných kontinentech - japonský hudebně-kritický časopis Geijutsu Disc Review  mu v září 2011  udělil za live nahrávku Dvořákova Requiem prestižní ocenění Tokusen. Český filharmonický sbor Brno je držitelem prestižního ocenění Classic Prague Awards v kategorii Vokální výkon za rok 2019.

Činnost Českého filharmonického sboru Brno finančně podporuje Jihomoravský kraj, statutární město Brno a Ministerstvo kultury ČR. Generální partner Českého filharmonického sboru Brno je TESCAN ORSAY HOLDING, a. s. 

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala

Sbormistr a dirigent Petr Fiala (nar. 1943) vystudoval brněnskou konzervatoř (hra na klavír, kompozice, dirigování) a v roce 1971 ukončil JAMU ve třídě prof. Jana Kapra. Vedle činnosti pedagogické (byl profesorem brněnské konzervatoře) a kompoziční (je autorem bezmála 200 skladeb) se již více než 50 let intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské. Jako skladatel i jako dirigent je Petr Fiala laureátem řady národních i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot.


Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa. V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti. V roce 2013 obdržel Petr Fiala Cenu města Brna v oboru hudba za dlouholetou uměleckou činnost a reprezentaci města Brna a v roce 2016 Cenu Jihomoravského kraje za významnou reprezentaci Jihomoravského kraje v oblasti kultury.

Petr Fiala - sbormistr

Pavlína Švestková

Pavlína Švestková získala pěvecké základy u Anny Mikšátkové, pod jejímž vedením vyhrála mnoho pěveckých soutěží. V roce 2006 obdržela titul laureáta celostátní soutěže Bohuslava Martinů v Praze. V témže roce dokončila Pedagogické lyceum v Brně se zaměřením na hudební umění. Je absolventkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně ve třídě doc. Jaroslavy Janské.


Dále se zpěvu věnovala u prof. Tatiany Teslii. V roce 2012 byla stážistkou The University of Malta v pěvecké třídě profesorky Claire Massi a Dr. Johna Galei. K jejím velkým úspěchům patří mj. účinkování v St. John's Co-Cathedral ve Vallettě, pod taktovkou prof. Dr. Diona Buhagiar. Jako sólistka Českého filharmonického sboru Brno poprvé vystoupila v roce 2011 v rámci mezinárodního festivalu Prague Proms na koncertě filmové hudby skladatele Ennia Morriconeho, který osobně tento koncert dirigoval. Dále vystoupila pod taktovkou světoznámých dirigentů, jakými jsou Steven Sloane, John Axelrod, Andreas Sebastian Weiser, Leoš Svárovský, Petr Altrichter ad.

Spolupracovala s řadou významných českých i zahraničních souborů, jakými jsou např. Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Český národní symfonický orchestr, Barocco sempre giovane, Bochumer symphoniker ad. Pavlína Švestková se s oblibou věnuje interpretaci barokní, klasické a duchovní hudby. 

Pavlína Švestková - soprán

Jaroslav Březina

Pražskou konzervatoř absolvoval u Zdeňka Jankovského, soukromě se pak dále zdokonaloval u Václava Zítka. V průběhu studia se stal členem vokální skupiny Dobrý večer kvintet. Bohatá je jeho koncertní činnost především v projektech barokního a klasického repertoáru, na koncertních pódiích v Japonsku, Rakousku, Norsku, Itálii (provedení Dvořákova Stabat mater v Římě a Pise), Německu, Francii a Španělsku. Spolupracoval s dirigenty J. Bělohlávkem, Ch. Mackerrasem, O. Dohnányim, S. Baudem, G. Albrechtem, T. Netopilem aj.


Od roku 1993 je sólistou Opery Národního divadla v Praze, kde vytvořil mnoho rolí domácího i světového repertoáru, kam patří mj. Mozartův Don Ottavio (Don Giovanni), Tito (La clemenza di Tito), Tamino (Kouzelná flétna), Pedrillo (Únos ze serailu) a Ferrando (Così fan tutte), Hrabě Almaviva (Rossini: Lazebník sevillský), Dancairo (Bizet: Carmen), Verdiho Fenton (Falstaff), Alfredo (La traviata) a Macduff (Macbeth), Beppe (Leoncavallo: Komedianti), Zinovij Borisovič (Šostakovič: Lady Macbeth Mcenského újezdu), Smetanův Vašek a Jeník (Prodaná nevěsta), Vítek (Dalibor), Šťáhlav (Libuše), Skřivánek a Vít (Tajemství) a Michálek (Čertova stěna), Dvořákův Jiří a Benda (Jakobín) a Jirka (Čert a Káča), Janáčkův Laca (Její pastorkyňa), Kudrjáš a Tichon (Káťa Kabanová), Rechtor a Komár (Příhody lišky Bystroušky) a Brouček (Výlety páně Broučkovy), Martinů Janakos a Panait (Řecké pašije) a Maškaron (Hry o Marii), Nemorino (Donizetti: Nápoj lásky), Duch masky (Britten: Gloriana) aj. Podílel se na nahrávce Rybovy České mše vánoční (Deutsche Grammophon), Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis, která získala Cannes Classical Awards za rok 2002, Janáčkovy opery Šárka a Dvořákovy opery Tvrdé palice (všechny tři Supraphon). Janáčkův Zápisník zmizelého provedl např. v Teatro Real v Madridu, v Národním divadle, na festivalech Moravský podzim a Janáčkovy Hukvaldy, v rámci koncertní sezony České filharmonie a v letech 1998−2001 pravidelně v rámci představení tohoto cyklu v Národním divadle v Praze. V roce 2016 účinkoval jako Rechtor v Příhodách lišky Bystroušky v inscenaci Jana Lathama-Koeniga a Roberta Carsena v Teatro Reggio v Turíně a jako Števa Buryja v koncertních provedeních Její pastorkyně v Praze a Londýně s Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií. V roce 2022 účinkoval jako Tichon (Káťa Kabanová) v inscenaci Jakuba Hrůši a Barrieho Koskyho na Salcburském festivalu. Spolupracuje také s Českou televizí (např. inscenace opery B. Martinů Hlas lesa). Je držitelem Ceny Thálie za rok 2015 a 2023. 

Jaroslav Březina - tenor

Roman Hoza

Barytonista Roman Hoza studoval v Brně a ve Vídni. Je absolventem prestižního Young Singers Project při Salzburger Festspiele a operních studií Opera National de Lyon a Deutsche Oper am Rhein v Düsseldorfu.

V roce 2015 debutoval v pražském Národním divadle jako Figaro ve Figarově svatbě a od té doby patří mezi pravidelné hosty (Don Giovanni, Dandini, Mamma Agata, Harlekin). Od září 2016 je členem sólistického ansámblu Národního divadla Brno, kde vytvořil řadu stěžejních rolí barytonového oboru (Don Giovanni, Guglielmo, Rossiniho Figaro, Belcore, Escamillo, Danilo…).


V sezoně 2019/20 se Roman Hoza vrátil do Deutsche Oper am Rhein, nejprve jako host (Dandini v Rossiniho Popelce) a o rok později už jako člen stálého ansámblu. Na místním jevišti jste jej mohli a můžete vidět jako Papagena, Hraběte ve Figarově svatbě nebo Belcoreho. V sezoně 2023/24 se nově představí jako Taddeo v Italce v Alžíru nebo Motel v Šumařovi na střeše.

Roman Hoza je také vyhledávaným interpretem koncertního repertoáru. Carmina burana, Dvořákovo Te Deum, Haydnovo Stvoření nebo Roční doby pravidelně můžete najít v jeho kalendáři. V říjnu 2023 vystoupí ve Dvořákových Svatebních košilích pod taktovkou Jakuba Hrůši s orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě.

Díky své bohaté spolupráci s Václavem Luksem a Collegiem 1704 a dalšími barokními soubory (Ensemble Inégal, Musica Florea, Czech Ensemble Baroque) se mohl mnohokrát uvést jako sólista v Händelově Mesiáši, jako Ježíš v Janových pašijích a dalších. Speciální místo mají v Romanově pěvecké kariéře písně. Je laureátem písňové kategorie Mezinárodní soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Cyklus Dichterliebe Roberta Schumanna provedl za doprovodu Ahmada Hedara ve Dvořákově síni Rudolfina, Mahlerovy Písně potulného tovaryše poté v roce 2022 pod taktovkou Roberta Kružíka s Brněnskou filharmonií. Francouzské písně (Ravel, Ibert, Poulenc) v jeho podání zazněly v Düsseldorfu v létě 2023.

Roman Hoza je pravidelným hostem českých i zahraničních operních domů, filharmonií a festivalů. Spolupracoval s dirigenty jako Axel Kober, Jakub Hrůša, Marc Piollet, David Crescenzi, Daniele Rustioni, Tomáš Netopil, Vassily Sinaisky, zpíval v inscenacích Davida Radoka, Andriye Zholdaka, Tatjany Gürbaca, Michaela Hampeho, Jiřího Heřmana a mnoha dalších.

Zdroj: Camerata

Roman Hoza - baryton

Miriam Zuziaková

Miriam Zuziaková pochází z hudební rodiny. Již od svých pěti let se věnuje hře na klavír. Na Konzervatoři v Brně studovala hru na klavír ve třídě Hany Pelikánové. Po maturitě pak pokračovala ve studiu na JAMU u prof. Inessy Janíčkové. Od roku 1990 působí v Českém filharmonickém sboru Brno, a to jako korepetitorka, zpěvačka a klavíristka. Od roku 1993 rovněž vyučuje na Konzervatoři v Brně. 

Miriam Zuziaková - klavír

Besední dům Brno

Besední dům je jednou z nejvýznamnějších staveb v historickém centru Brna. Tato kulturní svatyně byla mimo jiné působištěm mimořádného skladatele a dirigenta Leoše Janáčka. Janáčkovo jméno přitahuje do Brna jeho hudební obdivovatele z celého světa.