Od roku 2008 nabízí Dvořákova Praha více než dva týdny naplněné krásnou hudbou a mimořádnými kulturními událostmi, které jsou inspirované životním i tvůrčím odkazem jednoho z největších světových hudebních géniů. Nosit Dvořáka do Prahy by se mohlo zdát stejně objevné jako vnášení sov do Athén, a právě proto pořadatelé festivalu říkají, že Dvořákovo jméno nechtějí mít v názvu nadarmo. Festival nemá být jen přehlídkou po sobě jdoucích koncertů, jejichž atraktivitu zvyšují jména věhlasných interpretů. Programovým záměrem je, aby dílo Antonína Dvořáka znělo v historických souvislostech, aby vedle děl Mistra, která jsou součástí kmenového repertoáru všech renomovaných těles a sólistů, zazněla i díla, jež nemůže koncertní publikum slýchat pravidelně.

Je mnoho opusů Mistra Dvořáka, které se do obecného povědomí dostávaly až v průběhu času. Zásluhu na tom mají jak hudební vědci, tak zejména interpreti, již Dvořákova díla přijali za součást svého repertoáru. Jedním z takových příkladů je Dvořákův Klavírní koncert g moll, který v podání Svjatoslava Richtera, Rudolfa Firkušného, Ivana Moravce, Gerharda Oppitze nebo Sira Andráse Schiffa zazářil stejně jako koncerty Brahmsovy nebo Čajkovského. Proto je seznam hudebníků, kteří vystupují na Dvořákově Praze, bohatý na interprety světové interpretační extratřídy. Právě oni, společně s návštěvníky festivalu, vzdávají hold globálně nejhranějšímu a nejuznávanějšímu českému autorovi.

Programu festivalu, který je členěn do rozmanitých programových řad, vévodí Dvořák Collection, řada zaměřená na uvádění a nahrávání velkých tematických celků Dvořákova díla. Díky Dvořákově Praze tak zaznělo kompletní symfonické dílo i díla vokálně instrumentální nebo operní prvotiny. Proto v programu nenajdeme jen Novosvětskou symfonii či Stabat Mater, ale i díla opomíjená, jako jsou Dědicové Bílé Hory, Americký prapor nebo operní prvotina Alfred a první zhudebnění opery Král a uhlíř v rámci řady Opera in Concert. S postupujícími lety festivalová dramaturgie obrátila svou pozornost i na hudební útvary z pera Antonína Dvořáka, které nejsou na první pohled spektakulární, avšak ryzostí a intimností hudební výpovědi nezaostávají za opusy určenými orchestrům, sborům a jejich sólistům. V roce 2020 zazněla na celodenním koncertním maratonu podstatná část Dvořákova klavírního díla, kterou pak doplnily i dva celovečerní klavírní recitály. Patron a jeden z protagonistů tohoto projektu Ivo Kahánek následně z iniciativy a za významné podpory Akademie klasické hudby a Dvořákovy Prahy natočil celý klavírní soubor na CD – stalo se tak po více než 50 letech. V tomtéž roce se festival posunul k úplnému provedení všech komorních skladeb, počínaje klavírními kvartety přes klavírní tria, aby v současných ročnících prezentoval kompletní Dvořákovo kvartetní dílo.  

Jakub Hrůša – rezidenční umělec Dvořákovy Prahy 2024

Již po mnoho let spojuje Dvořákovu Prahu a Českou filharmonii intenzivní spolupráce, která byla přetavena ve statut festivalového rezidenčního orchestru. 

Dvořákova Praha se kontinuálně a s nebývalou intenzitou identifikuje se symboly české hudební kultury v čele se světově nejuznávanějším českým skladatelem Antonínem Dvořákem. V rámci oslav Roku české hudby jsme považovali za důležité tuto sounáležitost ještě zásadním způsobem posílit. Proto jsme oslovili dirigenta Jakuba Hrůšu, aby se v roce 2024 stal rezidenčním umělcem našeho festivalu. Jakub Hrůša tuto nabídku s radostí přijal. 

Jeden z nejžádanějších dirigentů naší doby ve světovém kontextu reprezentuje absolutní špičku interpretačního umění, kterou oceňuje jak odborná, tak i hudbymilovná veřejnost napříč všemi kontinenty. Jeho význam pro českou hudební kulturu nespočívá pouze v tom, že se v naší zemi narodil, ale také že ve svých uměleckých aktivitách úspěšně prosazuje český repertoár na nejprestižnějších světových pódiích a operních scénách.

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, budoucím hudebním ředitelem Královské opery Covent Garden (od roku 2025), hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a hlavním hostujícím dirigentem Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Působil rovněž jako hlavní hostující dirigent Philharmonia Orchestra a Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra. Pravidelně spolupracuje s Vídeňskými a Berlínskými filharmoniky, Staatskapelle Dresden, Royal Concertgebouw Orchestra či New York Philharmonic. Jako operní dirigent řídil inscenace v rámci Salcburského festivalu, ve Vídeňské státní opeře, v Královské opeře Covent Garden, v Opéra National de Paris a v Curyšské opeře. Pravidelně hostuje také na festivalu v Glyndebourne.

Za svou uměleckou činnost získal řadu prestižních ocenění, mezi něž patří BBC Music Magazine Award, Cena německých hudebních kritiků, Bavorská státní cena za hudbu, Cena Antonína Dvořáka či Cena ICMA. V současné době je prezidentem organizací International Martinů Circle a The Dvořák Society. Po celém světě soustavně propaguje českou hudbu, a to včetně mezinárodně méně známých autorů, zejména Josefa Suka. Při svých opakovaných vstoupeních na festivalu Dvořákova Praha provedl mj. Symfonii č. 4 „Veliká noc“ Josefa Bohuslava Foerstera, symfonickou báseň Lady Godiva Vítězslava Nováka, obě symfonie Josefa Suka či velká vokálně instrumentální díla Dvořákova, včetně zřídka uváděného nezkráceného znění oratoria Svatá Ludmila.

Důraz na komorní hudbu

V současné době se tedy Dvořák Collection prolíná s Komorní řadou festivalu. Ta získala mimořádný kredit i díky účasti špičkových kurátorů, kteří sestavují program a zvou k jeho provedení i své umělecké přátele. Mezi kurátory se dosud objevili houslista Gil Shaham, violoncellista Jiří Bárta, klarinetistka Sharon Kam, klavíristé Ivo Kahánek, Boris Giltburg a Lukáš Vondráček nebo hornista Radek Baborák. Těmi současnými jsou poprvé v historii festivalu členové uskupení Pavel Haas Quartet. Toto týmové pojetí kurátorství Komorní řady a patronace Dvořák Collection přineslo další oživení festivalového dění. 

Podpora mladých talentů

Ve Dvořákově pedagogické činnosti a podpoře talentovaných hudebníků nalézá Dvořákova Praha další významnou část géniova odkazu. Festival dává velkou příležitost mladým a začínajícím umělcům, kterým věnuje programovou řadu Pro budoucnost. Od roku 2020 se Dvořákova Praha stala společně s Českým rozhlasem spolupořadatelem soutěže Concertino Praga. Ve stejném roce zazněl koncert Mladých filharmoniků Dvořákovy Prahy, na který navazují podobné projekty podporující vzdělávání mladých hudebníků v oborech orchestrální a komorní hry. Dlouhodobě festival představuje nové tváře světových festivalových pódií formou debutových recitálů nebo sólového vystoupení s orchestrem.

Roku 2022, kdy vznikla koncertní řada Dvořákova Praha na Bořislavce, došlo i k symbolickému propojení festivalu s jeho hlavním mecenášem, Nadací Karel Komárek Family Foundation. Vystoupení nejtalentovanějších mladých interpretů se totiž odehrávají v nadačním sídle na pražské Bořislavce. A není náhodou, že výtěžek ze vstupného na tyto koncerty putuje právě do Stipendijního nadačního fondu, který je určen na podporu hudebního vzdělávání nejmladších talentovaných hudebníků.

Po stopách Antonína Dvořáka

Nadšení obdivovatelé Dvořákova života a díla mají možnost vydat se po jeho stopách do míst, kde skladatel přímo pobýval nebo jsou s jeho jménem spojena. Festivalové publikum již navštívilo byt skladatelova mecenáše Josefa Hlávky, obdivovalo dvořákovská místa v Sychrově, Kroměříži či Plzni, nechyběly samozřejmě Nelahozeves, Vysoká u Příbramě a řada dalších. Je třeba podotknout, že česká společnost svému Mistrovi leccos dluží. Mnohá místa, historicky spojená s životem a dílem Antonína Dvořáka, se netěší vždy takové péči a pietě, jak tomu je třeba v případě polského hudebního symbolu Fryderyka Chopina. A Dvořákova Praha chce svými aktivitami přispět k tomu, aby obecné povědomí o Antonínu Dvořákovi bylo stejně silné a samozřejmé, jako je tomu v případě dalších zásadních osobností či událostí spojených s historií českého národa.

Světové orchestry, slavní dirigenti i sólisté

Hlavním dějištěm Dvořákovy Prahy je Rudolfinum, kde Antonín Dvořák 4. ledna 1896 dirigoval první koncert České filharmonie. I proto je tento orchestr od samého začátku rezidenčním tělesem festivalu a do každého ročníku přispívá několika koncerty v rámci vlastní programové řady. V roce 2021 se o tuto čest podělil s Bamberskými symfoniky, kteří mají své kořeny rovněž v Praze. Koncerty dalších symfonických těles utvářejí programovou řadu Světové orchestry. V její festivalové historii je možné nalézt například Vídeňské filharmoniky, Izraelskou filharmonii, London Symphony Orchestra, Staatskapelle Dresden, Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia, The Cleveland Orchestra nebo Academy of St Martin in the Fields. Toto orchestrální souručenství, na něž se váže i spolupráce s osobnostmi jako Herbert Blomstedt, Zubin Mehta, Sir John Eliot Gardiner, Neeme Järvi, Antonio Papano, Jiří Bělohlávek, Jakub Hrůša, Sir András Schiff, Yo-Yo Ma, Krystian Zimerman, Martha Argerich a dlouhá řada dalších, je garancí té nejvyšší interpretační kvality a příslibem mimořádných festivalových zážitků.