Koncertní sály

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Byl založen králem Václavem I. v letech 1233–34 z podnětu jeho sestry, přemyslovské princezny Anežky pro řád klarisek, který Anežka uvedla do Čech a jehož byla první představenou. Předchůdcem kláštera byl špitál. Klarisky vznikly původně jako odnož řádu sv. Františka z Assisi, klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi. Anežka byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Kromě tohoto kláštera klarisek, kde se stala abatyší, založila i jediný český církevní řád - špitální řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká byla svatořečena v r. 1989.

Betlémská kaple byla založena roku 1391 pro česká kázání. Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna i zájem krále Václava IV. V letech 1402–1413, kdy zde kázal mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. V roce 1786 byla stavba z větší části zbourána, v 50. letech 20. století však byla postavena replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Od roku 1962 je Betlémská kaple národní kulturní památkou, její prostory dnes slouží jako slavnostní aula ČVUT a místo pro konání kulturních a jiných akcí.

Artium by KKCG je netradiční, volně přístupný umělecký prostor, který spojuje odlišné světy, otevírá nové horizonty a vzájemně propojuje mnohdy izolované kulturní oblasti v nezapomenutelných setkáních. Ve spolupráci s předními kurátory pro širokou veřejnost připravuje více žánrový umělecký program, koncepčně ukotvený na čtyřech dramaturgických pilířích: vizuálním umění, hudbě, performativním umění a vzdělávání. Artium se nachází v sídle investiční a investiční a inovační skupiny KKCG. Umělecký prostor zde vznikl na podnět a díky finanční podpoře manželů Štěpánky a Karla Komárkových, kteří věří, že umění nám připomíná naše kořeny a představuje realitu netradičními způsoby. Podporují proto umělce a přibližují jejich tvorbu široké veřejnosti.

Sedmipatrový funkcionalistický dům vznikl po vzoru německého Werkbundu jako administrativní a výstavní centrum Svazu československého průmyslu, který mimo jiné plnil důležitou funkci organizátora aktivit reprezentujících československá díla u nás i v zahraničí. Svaz pověřil návrhem domu architekta Oldřicha Starého, který patřil k předním teoretikům funkcionalismu a byl předsedou Klubu architektů a šéfredaktorem odborného časopisu Stavba. Návrh domu vznikl roce 1934 a stavba byla dokončena v roce 1938. Velký sál v suterénu, kde teď působí Divadlo X10, byl schválen jako biograf se 718 sedadly, ale byl využíván jako výstavní sál pro akce a výstavy uměleckého průmyslu pořádané Svazem čs. díla. Na vytváření obsahové náplně se podílelo mnoho významných osobností jako například Josef Gočár, Rudolf Stockar, malíři a grafici František Kysela nebo Vratislav Hugo Brunner.

Legendární Spirála, původně kruhové kino Moskva z roku 1960, prošla v roce 1991 během Všeobecné československé výstavy proměnou na novou divadelní scénu. U zrodu přeměny stál architektonický tým v čele s Jindřichem Smetanou, Janem Loudou, Tomášem Kulíkem a Zdeňkem Stýblem. Rekonstrukce v roce 2022 a s ní spojené rozšíření proměnily původní divadlo na multifunkční prostor připravený navázat na své historické úspěchy a sloužit dalším generacím. Jedinečná variabilita prostoru Nové Spirály přináší návštěvníkům nezapomenutelný zážitek během představení i mimo něj. Dominantou prostorného velkého sálu s kruhovým půdorysem je otáčivé a vertikálně pohyblivé jeviště. Kruhové hlediště díky 360° dispozici nabízí skvělý výhled z každého místa v sále a bezprostřední kontakt s umělci, kteří mohou z jeviště vstupovat přímo mezi diváky.

Přímo naproti kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně nechalkníže Karel z Lichtenštejna v letech 1622–23 postavit monumentálníLichtenštejnský palác. Od roku 1993 zde sídlí Hudební a taneční fakultaAkademie múzických umění. V krásných historických prostorách, kde se koná řadakulturních akcí, se nachází koncertní sál Bohuslava Martinů, výstavní síň,letní scéna, zahrada i učebny hudební fakulty.