Koncertní sály

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Při návštěvě koncertu v Rudolfinu můžete využít podzemní parkování v prostorách Old Town Parking, které nabízí i předchozí rezervaci parkovacího místa.

Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.

Při návštěvě koncertu v Rudolfinu můžete využít podzemní parkování v prostorách Old Town Parking, které nabízí i předchozí rezervaci parkovacího místa.

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Byl založen králem Václavem I. v letech 1233–34 z podnětu jeho sestry, přemyslovské princezny Anežky pro řád klarisek, který Anežka uvedla do Čech a jehož byla první představenou. Předchůdcem kláštera byl špitál. Klarisky vznikly původně jako odnož řádu sv. Františka z Assisi, klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi. Anežka byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Kromě tohoto kláštera klarisek, kde se stala abatyší, založila i jediný český církevní řád - špitální řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká byla svatořečena v r. 1989.

Betlémská kaple byla založena roku 1391 pro česká kázání. Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna i zájem krále Václava IV. V letech 1402–1413, kdy zde kázal mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. V roce 1786 byla stavba z větší části zbourána, v 50. letech 20. století však byla postavena replika původní podoby s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Od roku 1962 je Betlémská kaple národní kulturní památkou, její prostory dnes slouží jako slavnostní aula ČVUT a místo pro konání kulturních a jiných akcí.

Artium by KKCG je netradiční, volně přístupný umělecký prostor, který spojuje odlišné světy, otevírá nové horizonty a vzájemně propojuje mnohdy izolované kulturní oblasti v nezapomenutelných setkáních. Ve spolupráci s předními kurátory pro širokou veřejnost připravuje více žánrový umělecký program, koncepčně ukotvený na čtyřech dramaturgických pilířích: vizuálním umění, hudbě, performativním umění a vzdělávání. Artium se nachází v sídle investiční a investiční a inovační skupiny KKCG. Umělecký prostor zde vznikl na podnět a díky finanční podpoře manželů Štěpánky a Karla Komárkových, kteří věří, že umění nám připomíná naše kořeny a představuje realitu netradičními způsoby. Podporují proto umělce a přibližují jejich tvorbu široké veřejnosti.

Sedmipatrový funkcionalistický dům vznikl po vzoru německého Werkbundu jako administrativní a výstavní centrum Svazu československého průmyslu, který mimo jiné plnil důležitou funkci organizátora aktivit reprezentujících československá díla u nás i v zahraničí. Svaz pověřil návrhem domu architekta Oldřicha Starého, který patřil k předním teoretikům funkcionalismu a byl předsedou Klubu architektů a šéfredaktorem odborného časopisu Stavba. Návrh domu vznikl roce 1934 a stavba byla dokončena v roce 1938. Velký sál v suterénu, kde teď působí Divadlo X10, byl schválen jako biograf se 718 sedadly, ale byl využíván jako výstavní sál pro akce a výstavy uměleckého průmyslu pořádané Svazem čs. díla. Na vytváření obsahové náplně se podílelo mnoho významných osobností jako například Josef Gočár, Rudolf Stockar, malíři a grafici František Kysela nebo Vratislav Hugo Brunner.

Legendární Spirála, původně kruhové kino Moskva z roku 1960, prošla v roce 1991 během Všeobecné československé výstavy proměnou na novou divadelní scénu. U zrodu přeměny stál architektonický tým v čele s Jindřichem Smetanou, Janem Loudou, Tomášem Kulíkem a Zdeňkem Stýblem. Rekonstrukce v roce 2022 a s ní spojené rozšíření proměnily původní divadlo na multifunkční prostor připravený navázat na své historické úspěchy a sloužit dalším generacím. Jedinečná variabilita prostoru Nové Spirály přináší návštěvníkům nezapomenutelný zážitek během představení i mimo něj. Dominantou prostorného velkého sálu s kruhovým půdorysem je otáčivé a vertikálně pohyblivé jeviště. Kruhové hlediště díky 360° dispozici nabízí skvělý výhled z každého místa v sále a bezprostřední kontakt s umělci, kteří mohou z jeviště vstupovat přímo mezi diváky.

Přímo naproti kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně nechal kníže Karel z Lichtenštejna v letech 1622–23 postavit monumentální Lichtenštejnský palác. Od roku 1993 zde sídlí Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění. V krásných historických prostorách, kde se koná řada kulturních akcí, se nachází koncertní sál Bohuslava Martinů, výstavní síň, letní scéna, zahrada i učebny hudební fakulty.