Cena Antonína Dvořáka 2025

Magdalena Kožená patří mezi nejvyhledávanější pěvkyně současnosti. Její rozmanitý repertoár sahá od hudby barokní přes díla mistrů klasicismu a romantismu až po hudbu 20. století. Zpěv studovala na konzervatoři v rodném Brně a poté u Evy Blahové na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Z jejích četných domácích i zahraničních soutěžních úspěchů je nejvýznamnější absolutní vítězství na mezinárodní soutěži W. A. Mozarta v Salcburku roku 1995. Během své dosavadní bohaté umělecké dráhy vystoupila na mnoha předních světových koncertních podiích a renomovaných festivalech, ztvárnila rovněž řadu rolí na jevištích slavných operních domů včetně londýnské Covent Garden či newyorské Metropolitní opery. Za své nahrávky, pořízené pro společnosti Deutsche Grammophon, EMI Classics, Linn Records či Pentatone, pěvkyně získala prakticky všechna významnější ocenění udělovaná hudebními časopisy včetně prestižních Gramophone Awards v několika kategoriích.

Magdalena Kožená je nejen vynikající pěvkyní, ale rovněž kulturní ambasadorkou České republiky. Aktivně se podílí na propagaci české hudby a jejího kulturního dědictví v zahraničí, ať již při koncertních vystoupeních, nebo prostřednictvím nahrávek. V jejím repertoáru je bohatě zastoupena písňová tvorba českých klasiků, zejména Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, ale například také díla Petra Ebena nebo v českých zemích narozených židovských autorů Ervina Schulhoffa či Hanse Krásy. Věnuje se rovněž interpretaci operních děl české provenience, jak dokládají např. ceněné nahrávky Janáčkovy opery Káťa Kabanová a opery Julietta Bohuslava Martinů.

Významnou součást aktivit Magdaleny Kožené tvoří její podpora základního uměleckého vzdělávání v České republice – za tímto účelem založila nadační fond, který mj. pořádá celostátní festival mladých interpretů ZUŠ Open. Za své rozmanité hudební aktivity získala pěvkyně řadu prestižních ocenění. Je Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky, v roce 2023 převzala od prezidenta ČR medaili Za zásluhy 1. stupně v oblasti umění, je držitelkou Ceny ministra zahraničních věcí Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky a Zlaté medaile za zásluhy na poli umění od Mezinárodního výboru washingtonského Kennedyho centra pro umění. Město Halle jí udělilo Cenu Georga Fridricha Händela, svého slavného rodáka, a je čestnou doktorkou Janáčkovy akademie múzických umění.

Sir Simon Rattle patří dlouhodobě k nejuznávanějším světovým dirigentům. Rodák z Liverpoolu vystudoval londýnskou Královskou hudební akademii a svou profesionální dráhu zahájil u Birminghamského symfonického orchestru. Do všeobecného povědomí vstoupil zejména jako šéfdirigent Berlínské filharmonie, v jejímž čele stál v letech 2002–2018. Během šestnácti let jeho působení orchestr zásadně rozšířil své aktivity, např. prostřednictvím projektu Digital Concert Hall, umožňujícího divákům na celém světě zažít koncerty filharmoniků prostřednictvím internetu. V letech 2017–2023 Simon Rattle zastával post hudebního ředitele Londýnského symfonického orchestru, s nímž je i nadále spojen jako emeritní dirigent. V současné době úzce spolupracuje s Orchestrem doby osvícenství a je hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie s podtitulem „k poctě Rafaela Kubelíka“. Zároveň spolupracuje s dalšími špičkovými orchestry, jakými jsou Vídeňští filharmonici, Staatskapelle Berlin nebo Mahlerův komorní orchestr, stejně jako s renomovanými operními domy včetně Královské opery Covent Garden v Londýně, Berlínské státní opery a Metropolitní opery v New Yorku.

Hudební cítění Simona Rattlea bylo od dětství významně ovlivněno českou hudební kulturou. Již jako sedmiletý poslouchal gramofonové nahrávky České filharmonie pod vedením Karla Ančerla, díky nimž objevil osobitý hudební jazyk Leoše Janáčka, a s otcem hrával na klavír Dvořákovy Slovanské tance, které podle jeho vlastních slov zásadně přispěly k jeho rozhodnutí věnovat se hudbě. Jako patnáctiletý poprvé zažil dirigentské vystoupení Rafaela Kubelíka. Slavný český mistr taktovky se od té doby stal jeho oblíbeným dirigentem a doslova mu prý „změnil život“. Dnes Simon Rattle patří mezi nejvýznamnější světové interprety, které lze považovat za propagátory české hudby. Ve svém repertoáru má např. Janáčkovu Sinfoniettu, Tarase Bulbu či Glagolskou mši, Dvořákovy Slovanské tance a další orchestrální skladby či koncertantní díla Bohuslava Martinů. Realizoval ceněnou soubornou nahrávku Dvořákových erbenovských symfonických básní, snímek Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky či v loňském roce vydané album Czech Songs s písněmi Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina. Simon Rattle je držitelem mnoha ocenění, z nichž jmenujme alespoň Řád britského impéria, Řád Za zásluhy a Wolfovu cenu za umění. Roku 2022 obdržel čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění.