
Datum
13/9/2025
Čas
19.00
Uzavření sálu
18.55
Předpokládaný konec koncertu
21.30
Dress Code
casual
Programová řada

Program
Camille Saint-Saëns
Petr Iljič Čajkovskij
Édouard Lalo
Vladislav Zolotaryov
Účinkující
petr-neubert-022026-1.avif)
petr-neubert-022026-1.avif)
Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří mezi nejlepší české orchestry současnosti. Od sezony 2022/2023 stojí v jeho čele šéfdirigent a umělecký ředitel Petr Popelka. Jako hlavní hostující dirigent zde již třetím rokem působí Robert Jindra.
V nadcházející koncertní sezoně 2025/2026 přivítá SOČR řadu významných hudebníků. Mezi nimi například houslisty Christiana Tetzlaffa a Marca Bouchkova, dirigenty Jonathana Notta, Tomáše Hanuse, Erinu Yashimu nebo Andrise Pogu. Publikum se může těšit také na vystoupení klavíristů Pierra-Laurenta Aimarda a Isaty Kanneh-Mason či zpěváků Szilvie Vörös a Günthera Groissböcka. Výjimečným projektem bude nepochybně uvedení oratoria Igora Stravinského Oedipus rex, kterého se ujme šéfdirigent Petr Popelka, nebo uvedení Varhanní symfonie Camilla Saint-Saënse pod taktovkou Roberta Jindry se sólistou Christianem Schmittem. Hojně zastoupeni budou také čeští umělci v čele s houslistou Josefem Špačkem, sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, violoncellistou Tomášem Jamníkem či klavíristy Martinem Kasíkem a Markem Kozákem.
V uplynulých letech orchestr spolupracoval s řadou významných dirigentů, mezi něž patří například Omer Meir Wellber, Cornelius Meister, Ilan Volkov, Wayne Marshall, Ion Marin, Stephan Asbury, Alexander Liebreich, Michał Nesterowicz, Anu Tali, nebo Jessica Cottis; z českých dirigentů Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Petr Altrichter nebo Robert Kružík.
Mezi světově uznávané sólisty, kteří s orchestrem vystoupili, se řadí klavíristé Krystian Zimerman a Jean-Efflam Bavouzet, houslisté Isabelle Faust, Frank Peter Zimmermann, Renaud Capuçon, Gidon Kremer a María Dueñas, violoncellisté Gautier Capuçon, Daniel Müller-Schott, István Várdai a Steven Isserlis, trombonista Christian Lindberg či jazzoví hudebníci Brad Mehldau a Avishai Cohen. Z pěvců lze jmenovat například Asmik Grigorian, Elisabeth Teige, Olgu Bezsmertnou, Michaela Weiniuse a z české hudební scény Lukáše Vondráčka, Iva Kahánka, Jana Bartoše, Josefa Špačka, Jana Mráčka, Adama Plachetku, Simonu Šaturovou, Petra Nekorance či Viléma Veverku.
SOČR se dlouhodobě věnuje uvádění děl současných českých skladatelů, mezi něž patří Miroslav Srnka, Ondřej Adámek, Martin Smolka, Pavel Zemek Novák, Jan Ryant Dřízal, Šimon Voseček, Jana Vöröšová, Jan Klusák, Jiří Kadeřábek, Lukáš Hurník, Zbyněk Matějů nebo Ondřej Štochl.
Významnou součástí činnosti orchestru je nahrávání. K oceňovaným projektům patří album Má vlast se symfonickým dílem Bedřicha Smetany. Snímek vydaný na sklonku roku 2024 vznikal tři roky a získal již ocenění Editor’s Choice magazínu Gramophone, cenu Diapason d’Or ARTE prestižního francouzského magazínu Diapason a nominaci na českou cenu Hudební akademie Anděl 2024. V roce 2024 SOČR rozšířil svou diskografii o řadu dalších nahrávek napříč různými hudebními žánry. Jmenovat můžeme album Zapomenuté české klavírní koncerty s díly Karla Kovařovice, Pavla Bořkovce a Vítězslavy Kaprálové. V oblasti jazzu a soudobé hudby vzniklo několik projektů ve spolupráci se skladateli a interprety, jako jsou Luboš Soukup (Skandinávské imprese), Jaromír Honzák (The Blues of a String Hanging in the Wind), Michal Rataj a Oskar Török (Letters from Sounds) či Vít Křišťan (Mandala). Klarinetistka Anna Paulová nahrála s orchestrem album Clarinet Metamorphoses pod taktovkou Tomáše Braunera a nahrávku ’O sole mio s Danielem Matouškem dirigoval Jan Kučera.
SOČR pravidelně vystupuje v rámci abonentních koncertních cyklů ve Dvořákově síni Rudolfina, Smetanově síni Obecního domu, Betlémské kapli i na dalších místech, jako je Forum Karlín nebo Studio 1 Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem prestižních festivalů, například Pražského jara, Dvořákovy Prahy, Smetanovy Litomyšle, Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka či MHF Český Krumlov. Vedle toho často koncertuje na zahraničních pódiích v Evropě i Japonsku.
zdroj: Symfonický orchestr Českého rozhlasu
foto © Petr Neubert


Tomáš Brauner patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Od sezóny 2020/2021 je šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. V letech 2018–2021 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a hlavním hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie, v letech 2013–2018 zastával funkci šéfdirigenta Plzeňské filharmonie. V letech 2014–2018 působil též jako hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze.
Tomáš Brauner pravidelně spolupracuje s předními symfonickými orchestry a operními domy: Česká filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Münchner Symphoniker, Deutsche Radio Philharmonie, Nürnberger Symphoniker, Krakovská filharmonie, National Radio Orchestra Romania, Slovenská filharmonie, Philharmonie Südwestfalen, Státní orchestr moskevského rozhlasu, Orchestra of Colours Athen aj.
Uměleckou dráhu operního dirigenta zahájil v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Pravidelně hostuje v Národním divadle v Praze a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V Palacio de Bellas Artes v Mexico City dirigoval Janáčkovu Její pastorkyňu. V roce 2018 dirigoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK mj. na zájezdech v Mnichově a Poznani. V srpnu 2022 společně debutovali v Labské filharmonii v Hamburku. V sezóně 2023/2024 ho s FOK čekají zájezdy do Rakouska, Německa, Japonska a Jižní Koreje.
V letech 2020–21 během pandemie natočil s FOK např. Dvořákovy Slovanské tance, skladby Karla Husy (včetně legendární Hudby pro Prahu 1968), hornové koncerty s Radkem Baborákem nebo klavírní koncerty Sergeje Rachmaninova s Lukášem Vondráčkem.
Tomáš Brauner se narodil v roce 1978 v Praze. Studoval hru na hoboj a dirigování na pražské Státní konzervatoři. V roce 2005 absolvoval Hudební fakultu Akademie múzických umění, obor dirigování. Následovala studijní stáž na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose v Aténách.
zdroj: Symfonický orchestr Českého rozhlasu


Matvejs Fokins je mladý klavírista s hlubokým a osobním vztahem ke klasické hudbě. Na klavír začal hrát ve čtyřech letech. Studuje na hudební škole Emila Darzinse v Rize pod vedením Ilze Treiji. Své vzdělání obohatil také na mistrovských kurzech a soukromých lekcích u uznávaných profesorů, jako jsou Mira Marčenko, Vsevolod Dvorkin, Taťjana Pikayzen a Evgenia Pelyavina. Zúčastnil se řady mezinárodních soutěží včetně soutěže Johanna Sebastiana Bacha ve Vilniusu (2020), Mezinárodní soutěže klasické hudby v Jūrmale (2020) a Mezinárodní soutěže v Tallinu (2022). Všechny mu vynesly první ceny a zvláštní uznání za interpretaci. Je rovněž laureátem a finalistou hudebních přehlídek jako Merci, Maestro! v Bruselu a klavírní soutěže Orbetello v Toskánsku. Mezi jeho oblíbené skladatele patří Franz Liszt a Sergej Rachmaninov. Ve volném čase často tráví čas přemýšlením, četbou knih, procházkami, sledováním filmů a poslechem hudby.


Darin Lambrev se narodil roku 2010 v Sofii do umělecké rodiny, na klavír a violoncello začal hrát v pěti letech. Od roku 2015 studoval na Národní hudební škole Lubomira Pipkova v Sofii, kde se jeho hlavním nástrojem stalo violoncello; klavíru se nadále věnuje jako druhému nástroji. V jedenácti letech začal vystupovat jako sólista s různými orchestry. Od října 2023 studuje na Hudební akademii v německém Darmstadtu ve třídě prof. Romaina Gariouda. Je laureátem mnoha soutěží, mj. roku 2024 získal první cenu na Mezinárodní hudební soutěži v Grunewaldu a první cenu na soutěži France Music, v témž roce obdržel cenu Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové na Concertinu Praga, roku 2023 získal první cenu na soutěži princezny Markéty Hesenské. Darin Lambrev se účastní mistrovských kurzů v Německu, Itálii, Rakousku a Švýcarsku a spolupracuje s renomovanými profesory, jako jsou Troels Svane, Andrei Ionita, Peter Somodari, Lazslo Fenyo, Denis Severin, Razvan Suma a Romain Garioud.


Yeonah Kim se narodila roku 2014 v jihokorejském Soulu. Na housle začala hrát ve čtyřech letech, od pěti let studuje na Soulské ústřední konzervatoři pod vedením Sunny Lee. Yeonah poprvé sólově vystoupila s komorním orchestrem v šesti letech a získala nejvyšší ocenění na mnoha národních soutěžích. Roku 2022 byla ve svých osmi letech vybrána jako vůbec nejmladší účastnice konkurzu Kumho Prodigy. O rok později získala druhé místo na Mezinárodní houslové soutěži Arthura Grumiauxe v Belgii a druhé místo a cenu publika na soutěži Piccolo Violino Magico v Itálii. V září 2023 se stala nejmladší účastnicí, která získala první místo, cenu publika a cenu mladé poroty na Mezinárodní Mozartově soutěži pro mladé hudebníky v čínském Zhuhai. V dubnu 2024 debutovala na koncertě Kumho Prodigy. Od března 2025 vystupuje s Prime Philharmonic Orchestra a v nejbližší době ji čeká vystoupení se Soulskou filharmonií.


Viktor Stocker se věnuje hře na akordeon od šesti let a od září 2024 studuje na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Je laureátem více než padesáti celostátních i mezinárodních hudebních soutěží. Mezi jeho nejcennější úspěchy patří první místa z mezinárodních akordeonových soutěží ve Vídni, Vilniusu, Přemyšlu, Popradu či Puly, titul absolutního vítěze na soutěži Bach na akordeonu pořádané v polské Opoli nebo prvenství v soutěži Vivo International Music Competition v New Yorku. V roce 2022 se stal držitelem první ceny a zvláštního ocenění za interpretaci vlastní skladby na německé soutěži Jugend musiziert. Jako sólista vystoupil mimo jiné v Senátu Parlamentu ČR, v Evropském parlamentu, na festivalu Dvořákova Praha a Hudba Znojmo či na koncertech s přenosem v České televizi. Kromě hry na akordeon se Viktor věnuje i vlastní skladatelské tvorbě, je čtyřnásobným laureátem německé soutěže Jugend komponiert a nositelem ocenění ze skladatelských soutěží v Lucembursku, Francii a USA.
O programu
Koncert finalistů letošního ročníku Concertina Praga v kategorii klávesových a strunných nástrojů se nese ve znamení pestrosti jak co do rozmanitosti sólových nástrojů, tak z hlediska hudební dramaturgie. Klavír je zastoupen jednou z nejoblíbenějších skladeb bytostného francouzského romantika Camilla Saint-Saënse, Klavírním koncertem g moll, jejž svou vynikající interpretací proslavil jeden z největších klavíristů 20. století Arthur Rubinstein. Housle se o slovo přihlásí v jednom z nejobtížnějších děl pro tento nástroj, Houslovém koncertu Petra Iljiče Čajkovského, jehož sólový part vyžaduje jak svrchovanou hráčskou techniku, tak stylové pochopení autorovy hluboké emocionality. Violoncellový koncert Édouarda Lala na pódiích často neslýcháme, avšak osobité dílo nabité španělským koloritem je právem oblíbené u mnoha renomovaných sólistů. Závěr koncertu patří akordeonu, jehož specifický zvuk se rozezní v jediné skladbě večera pocházející z 20. století, Koncertantní symfonii č. 1 Vladislava Zolotaryova. Efektní vyvrcholení této originální kompozice bude nepochybně dokonalou tečkou hudebně rozmanitého večera.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento koncert
Informace
Tento koncert natáčí Česká televize pro pořad NOTA BENE.
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

phajska-1309-1.avif)
phajska-1309-2.avif)
phajska-1309-3.avif)
phajska-1309-4.avif)
phajska-1309-5.avif)
phajska-1309-6-hd.avif)
phajska-1309-7.avif)
phajska-1309-8-hd.avif)
phajska-1309-9.avif)
phajska-1309-10.avif)
phajska-1309-11.avif)