Nacházíte se v archivu. Klikněte pro aktuální program.

Česká filharmonie, Semyon Bychkov, Yunchan Lim

Rezidenční orchestr festivalu se svým šéfdirigentem spojí své síly s fenoménem současného klavíru, který nehraje jako některý z pianistických vzorů. On je prostě Yunchan Lim.

Cena vstupenek:

3490-490 Kč

Datum

10/9/2026

Čas

20.00

Uzavření sálu

19.55

Předpokládaný konec koncertu

21.45

Dress Code

dark suit

Programová řada

Česká filharmonie

Program

Antonín Dvořák
Karneval, op. 92, B. 169
Maurice Ravel
Klavírní koncert G dur
Bedřich Smetana
Má vlast, výběr (Vyšehrad, Vltava, Šárka)

Účinkující

Česká filharmonie
Česká filharmonie

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone ocenil titulem Orchestr roku 2024, se v sezoně 2025|2026 představí v nejprestižnějších koncertních sálech východní Asie – na Tchaj-wanu, v Japonsku a Jižní Koreji – a také na významných pódiích v Německu, Itálii, Rakousku, Lucembursku a Belgii. Na domácí scéně vystoupí v pražském Rudolfinu i na předních českých festivalech, včetně Pražského jara, Dvořákovy Prahy a Smetanovy Litomyšle. Mezi další zahraniční angažmá patří festivaly v Grafeneggu, Bad Kissingenu a Festival George Enesca v Bukurešti.

Svou 130. sezonu zahájí Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova dvěma programy, které vzdávají hold skladatelům zásadním pro jeho uměleckou dráhu. Zazní díla Petra Iljiče Čajkovského, jehož hudbou Byčkov odstartoval své působení u orchestru, a Dmitrije Šostakoviče, jehož 50. výročí úmrtí si letos připomíná celý hudební svět. Oba programy doplní skladby pro klavír – Ravelův Klavírní koncert a Straussova Burleska.

Dále Česká filharmonie pod taktovkou Semjona Byčkova uvede Mendelssohnovu Symfonii č. 4, Stravinského Pulcinellu a Svěcení jara, Mahlerovy Písně o mrtvých dětech a instrumentální koncerty Edwarda Elgara, Johannesa Brahmse a Bryce Dessnera, který v této sezoně působí jako rezidenční skladatel. V listopadu se Byčkov ujme také Prokofjevova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 se sólistou Jevgenijem Kissinem, rezidenčním umělcem České filharmonie. Kissin v rámci své rezidence přednese i sólový recitál.

Rok 2024 byl Rokem české hudby a zároveň 200. výročím narození Bedřicha Smetany. Česká filharmonie si toto jubileum připomněla pod vedením Semjona Byčkova novou nahrávkou Mé vlasti pro vydavatelství Pentatone. Album, nominované na cenu BBC Music Magazine 2025, následovalo 2CD s Dvořákovými Symfoniemi č. 7, 8 a 9. Rok české hudby vyvrcholil třídenní rezidencí České filharmonie v Carnegie Hall, o níž The New York Times napsaly, že první český orchestr je „nestárnoucí skvost… a vynikající nositel českého hudebního odkazu“. V roce 2025 oslaví Česká filharmonie 150. výročí premiéry symfonické básně Vltava ze Smetanova cyklu Má vlast koncerty v Praze a ve východní Asii.

V této sezoně vystoupí Česká filharmonie také pod vedením svých dvou hlavních hostujících dirigentů, Simona Rattla a Jakuba Hrůši. Simon Rattle v prosinci povede Českou filharmonii a členky Pražského filharmonického sboru v programu zahrnujícím hudbu Debussyho, Messiaena a Mahlera. Zároveň bude dirigovat Českou studentskou filharmonii ve skladbách Berlioze, Lutosławského a Beethovena. V říjnu vydá label Pentatone jeho nahrávku Dvořákových Slovanských tanců. Jakub Hrůša uvede díla Sibelia, Brittena a českou premiéru skladby Bryce Dessnera St. Carolyn by the Sea pro dvě elektrické kytary a orchestr. Nadále se Hrůša bude věnovat skladbám Josefa Suka včetně jejich nahrávání.

Česká studentská filharmonie každoročně spolupracuje s dirigenty, kteří vystupují s Českou filharmonií. V této sezoně ji kromě Simona Rattla povede také Giovanni Antonini, který připraví Beethovenovu Symfonii č. 4. Antonini patří k řadě významných dirigentů, jež Česká filharmonie pozvala ke spolupráci ve své 130. sezoně. Dalšími hostujícími dirigenty jsou Dalia Stasevska, Antonio Pappano, Cristian Măcelaru, David Robertson, Petr Popelka a Thomas Ades, který povede program věnovaný stému výročí narození Pierra Bouleze. Významné výročí připomene koncert k oslavě sametové revoluce, kde zazní Mahlerova Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru pod taktovkou Zubina Mehty.

Vedle rezidenčního umělce Jevgenije Kissina se mezi sólisty této sezony zařadí Mao Fujita, Barbara Hannigan, Amihai Grosz, Fleur Barron a Anastasia Kobekina, kteří s Českou filharmonií vystoupí v Praze poprvé. Na domácích i zahraničních pódiích se k orchestru vrátí Magdalena Kožená, Josef Špaček, Seong-Jin Cho, Víkingur Ólafsson, Augustin Hadelich, Sol Gabetta a Nicola Benedetti.

Historie České filharmonie je stejně pozoruhodná jako její sídlo v srdci Evropy a odráží proměny české kultury i významné dějinné události. Po celou dobu své existence zůstává orchestr věrný dvěma základním principům: podpoře české hudby a přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve 20. letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace – myšlenku, která zůstává aktuální dodnes.

Na jeho odkaz navazují vzdělávací a sociální projekty České filharmonie, mezi něž patří Česká studentská filharmonie, Orchestrální akademie či Cena Jiřího Bělohlávka pro mladé umělce. Dlouhodobě se orchestr věnuje i spolupráci s více než 400 školami a prostřednictvím hudebního programu pod vedením Idy Kelarové pomáhá romským komunitám objevit vlastní hlas.

První koncert České filharmonie, která se později stala jedním z prvních orchestrů systematicky propagujících tvorbu Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka, byl věnován výhradně hudbě Antonína Dvořáka, který jej sám dirigoval. Díla zavedených i mladých českých skladatelů zůstávají i nadále klíčovou součástí repertoáru.

Na počátku svého působení u České filharmonie inicioval Semjon Byčkov objednávky nových děl od 14 českých i zahraničních skladatelů, mezi nimiž jsou Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich. Česká filharmonie je zároveň uznávána pro svůj mimořádný vztah k hudbě Petra Iljiče Čajkovského, Johannesa Brahmse a Gustava Mahlera, který ji v roce 1908 osobně dirigoval při premiéře své Symfonie č. 7. Pod vedením Semjona Byčkova nyní orchestr dokončuje natáčení kompletního cyklu Mahlerových symfonií, které naposledy nahrál před 40 lety s Václavem Neumannem. Nový komplet vyjde u vydavatelství Pentatone na jaře 2026.

zdroj: Česká filharmonie

Semyon Bychkov
Semyon Bychkov
dirigent

V sezoně 2023/2024 dirigoval Semjon Byčkov Českou filharmonii nejen v pražském Rudolfinu – s dvořákovskými programy zavítal do Koreje a Japonska, kde hned třikrát vystoupila ve slavné tokijské Suntory Hall, na jaře pak vedl orchestr na velkém evropském turné. V prosinci vyvrcholí Rok české hudby 2024 třemi společnými koncerty v Carnegie Hall v New Yorku.

Mezi významné společné počiny Semjona Byčkova a České filharmonie patří dokončení kompletu sedmi CD věnovaných Čajkovského symfonickému repertoáru a série mezinárodních rezidencí. Vedle hudby Antonína Dvořáka se Semjon Byčkov s Českou filharmonií zaměřil na hudbu Gustava Mahlera v rámci mahlerovského cyklu vydavatelství Pentatone; v roce 2022 vydali symfonie č. 4 a 5, o rok později následovaly symfonie č. 1 a 2. V roce 2024 se soustředili na nahrávání české hudby – vyšla CD s Mou vlastí Bedřicha Smetany a posledními třemi symfoniemi Antonína Dvořáka.

Koncertní i operní repertoár Semjona Byčkova zahrnuje hudbu čtyř století a nevyhýbá se ani současné tvorbě. Během své první sezony v České filharmonii objednal 14 nových kompozic, které filharmonici postupně premiérují a jejichž uvádění se chopila i řada orchestrů v Evropě a Spojených státech amerických.

Jeho vyhledávaná vystoupení jsou jedinečnou kombinací vrozené muzikálnosti a vlivu přísné ruské pedagogiky. Kromě toho, že hostuje u významných světových orchestrů a v operních domech, je Byčkov držitelem čestných titulů u londýnského BBC Symphony Orchestra – s nímž se každoročně objevuje na BBC Proms – a Royal Academy of Music, která mu v roce 2022 udělila čestný doktorát. Byčkov byl dvakrát vyhlášen „Dirigentem roku“ – v roce 2015 v rámci International Opera Awards a v roce 2022 serverem Musical America.

Semjon Byčkov spolupracoval na rozsáhlých nahrávacích projektech pro společnost Philips s Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia, Londýnskou filharmonií a Orchestre de Paris.

Byčkov stojí jednou nohou pevně v kultuře Východu a druhou na Západě. Narodil se v roce 1952 v Leningradě (dnes Petrohrad) a studoval na Leningradské konzervatoři u legendárního Ilji Musina. Jako dvacetiletý zvítězil v Rachmaninově dirigentské soutěži. Poté, co mu byla odepřena výhra – možnost dirigovat Leningradskou filharmonii – Byčkov ze Sovětského svazu odešel. V roce 1975 emigroval do Spojených států amerických a od poloviny 80. let žije v Evropě. V roce 1989, kdy byl také jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris, se Byčkov vrátil do bývalého Sovětského svazu jako hlavní hostující dirigent Petrohradské filharmonie. Byl jmenován šéfdirigentem Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu (1997) a šéfdirigentem Drážďanské Semperoper (1998).

zdroj: Česká filharmonie

foto © Petra Hajská

Yunchan Lim
Yunchan Lim
klavír
„Milionový talent.“
Dallas Morning News

„Rozhodl jsem se, že budu žít pouze pro hudbu a že se kvůli ní vzdám všeho... Chci, aby moje hra měla hloubku, a pokud se mi podaří tuto touhu zprostředkovat posluchačům, budu spokojený.“ – Yunchan Lim

Od roku 2022, kdy se ve věku osmnácti let stal nejmladším vítězem Van Cliburnovy mezinárodní klavírní soutěže, se Yunchan Lim raketově vypracoval do pozice mezinárodní hvězdy. Jeho vystoupení, v nichž se „organicky propojuje bytostná muzikálnost s fenomenální technikou“ (Marin Alsop), mají „magické účinky“ a „přirozenou, instinktivní kvalitu“ (La Scena), které ohromují posluchače po celém světě.

Jeho odvážné provedení Lisztových Transcendentálních etud „vyvolalo v mezinárodní klavírní komunitě rozruch“ (Gramophone) a jeho vystoupení s Rachmaninovovým Klavírním koncertem č. 3 bylo v rámci soutěže rozhodujícím momentem. Jak poznamenal jeden kritik: „Potlesk, který následoval, nebral konce: před našima očima se zrodila hvězda“ (Seen and Heard International). Video Yunchanova provedení Rachmaninova se v následujících dnech stalo celosvětovým hitem na YouTube a nyní je nejsledovanější nahrávkou díla na této platformě s více než sedmnácti miliony zhlédnutí. New York Times nahrávku později zařadil mezi deset nejlepších klasickohudebních vystoupení roku 2022.

Po vítězství ve Van Cliburnově soutěži Yunchan Lim úspěšně debutoval s orchestry v New Yorku, Los Angeles, Mnichově, Tokiu a Soulu, stejně jako s orchestry v Chicagu, Lucernu, Londýně, Bostonu či Paříži. Vystoupil také s recitály v Carnegie Hall, na festivalu Verbier, ve Wigmore Hall, v Het Concertgebouw a v Suntory Hall. Pravidelně spolupracuje s dirigenty jako Alsop, Chung, Dutoit, Dudamel, Gaffigan, Järvi, Macelaru, Mäkelä, Noseda, Pappano, Pintscher, Sokhiev, Søndergård, Van Zweden, Yamada a dalšími.  

Mezi vrcholné momenty sezony 2025/26 patří klavíristovy debuty s Philadelphia Orchestra, Staatskapelle Dresden a s orchestry Santa Cecilia, Concertgebouw a Gewandhaus. Znovu vystoupí s tělesy jako New York Philharmonic, Los Angeles Philharmonic, Boston Symphony, Chicago Symphony a Orchestre de Paris. V této sezoně se rovněž představí na recitálech v Los Angeles, Chicagu a Bostonu, v Carnegie Hall, Wigmore Hall a na dalších významných pódiích.

V sezoně 2024/25 Yunchan Lim znovu vystoupil na BBC Proms i v rámci přehlídky Verbier Festival, stejně jako opětovně vystoupil s Los Angeles Philharmonic, New York Philharmonic a Orchestre de Paris. V téže sezoně také debutoval s orchestry Washington National, Vienna Radio, Berlin Radio, WDR, City of Birmingham a London Symphony, stejně jako s orchestry Royal Philharmonic, Deutsche Kammerphilharmonie, Cleveland a Minnesota. Debutoval s recitálem s Bachovými Goldbergovskými variacemi v Kennedy Centru, v Pařížské filharmonii a v The Arts Center v Abú Dhabí a vystoupil také na přehlídkách Chamber Music San Francisco, Vancouver Recital Society, La Jolla Music Society, Gstaad Menuhin Festival a La Roque-d'Anthéron Festival, kde sklidil velkou chválu kritiků za „brilantní ukázku, kolik toho může jeden klavírista vtělit do jediného díla“ (Financial Times).

zdroj: IMG Artists

foto © Shin Yoong Kim

O programu

Život v jeho nekonečné proměnlivosti a nepředvídatelném ruchu. To je koncertní předehra Karneval od Antonína Dvořáka, která snad inspirovala i pestrý program prvního z letošních festivalových vystoupení České filharmonie. Orchestr svázaný s Dvořákovým jménem od svého prvního koncertu zahájí pod taktovkou šéfdirigenta Semyona Bychkova program hudbou, z níž tryská radost a optimismus člověka stojícího oběma nohama pevně na zemi. S pianistou Yunchanem Limem, který ve svých 22 letech přivádí v úžas publikum na celém světě, poté zahraje Klavírní koncert G dur od Maurice Ravela, jenž patří k nejslavnější dílům svého žánru. Ravel v něm perfektně naplnil svou představu, že chce být zábavný jako Mozart. Tři symfonické básně Bedřicha Smetany pak završí večer opojením českou mytologií i krajinou. Vltava proteče vesnicemi, mýtinami v měsíčním svitu i Svatojánskými proudy. Jako živý svědek připomene slávu úvodního Vyšehradu s harfami dávných pěvců i události Dívčí války s její fanatickou hrdinkou Šárkou.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento koncert

No items found.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Ukázat na mapě

Galerie

No items found.