Dialog mezi klasikou a jazzem. Brad Mehldau a Kirill Gerstein na Dvořákově Praze

Brad Mehldau svými výkony utváří podobu moderního jazzu. Kirill Gerstein se zase s obrovskou lehkostí pohybuje mezi klasickou hudbou a jazzem. Je to jeden z nejvýraznějších interpretů současnosti. Nyní tito dva špičkoví klavíristé spojí své síly, aby v jedinečném dialogu ukázali, že hranice mezi improvizací a „psanou“ hudbou vlastně neexistují.‍

Z Voroněže až do Bostonu 

Fascinující hudební příběh Kirilla Gersteina začal v ruské Voroněži, kde se jako chlapec učil hrát jazz sám doma podle starých gramofonových desek svých rodičů. 

Zásadní zlom přišel ve čtrnácti letech. V Petrohradu se náhodně seznámil s legendárním vibrafonistou Garym Burtonem. Právě on jej motivoval ke studiu na proslulé Berklee College of Music v Bostonu, kam Gerstein nastoupil jako vůbec nejmladší student v její historii. 

Klasickou hudbu studoval také v New Yorku, Madridu a Budapešti. Je držitelem prestižní Gilmore Artist Award.

Chaos pod kontrolou 

Na druhé straně pódia usedne americký hudebník a držitel ceny Grammy Brad Mehldau. Jeho umělecká osobnost je též fascinující. 

Jako improvizátor nade vše miluje svobodu a moment překvapení ze spontánního nápadu. Zároveň ho ale hluboce přitahuje formální architektura hudby, a tak v jeho podání slouží samotná struktura myšlení jako silný výrazový prostředek.

Mehldau navíc s oblibou opouští jazz a komponuje klasická díla. Na svém kontě má klavírní koncert i skladby na objednávku Carnegie Hall pro světoznámé pěvkyně, jakými jsou Renée Fleming či Anne Sofie von Otter. 

Dialog dvou mistrů 

‍„Okamžitě jsem pocítil instinktivní náklonnost k jeho hudebnímu jazyku,“ říká Kirill Gerstein a dodává: „Naše společné zkoumání propustné hranice mezi zapsanou a improvizovanou hudbou se prohloubilo stejně jako naše přátelství“.

Výjimečný recitál Mehldau & Gerstein in Dialogue se uskuteční ve středu 9. září 2026 od 20:00 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Během exkluzivního večera zazní díla J. S. Bacha, J. Brahmse, G. Faurého či G. Ligetiho, přirozeně doplněná o Mehldauovy kompozice a jazzové standardy.