Češi milují Dvořáka. Klasika má silnou tradici i nové publikum

Klasická hudba má v Česku pevné místo a jejím symbolem zůstává Antonín Dvořák. Podle aktuálního průzkumu z března 2026, který jsme si nechali zpracovat ve spolupráci s agenturou Ipsos, zná Dvořáka 98 % Čechů. Jeho hudba tak patří k nejvýraznějším pilířům české kultury.

Nejznámějším dílem je Rusalka (64 %), následovaná Symfonií „Z Nového světa“ (16 %) a operou Čert a Káča (11 %).

„Tak silné ukotvení Dvořákovy hudby je v Česku výjimečné. Mnoho lidí ani neví, že Dvořák je celosvětově nejposlouchanějším českým umělcem, na platformě Spotify má kolem 2,6 milionu poslechnutí za měsíc. O to větší je náš závazek ukazovat, že jeho hudba může být živá a aktuální i dnes,“ říká Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby, která festival Dvořákova Praha pořádá.

Klasickou hudbu považuje za důležitou součást kultury 82 % Čechů a více než 70 % podporuje její další rozvoj. Zajímavý je i generační pohled. Klasiku nejčastěji poslouchají nejmladší a naopak starší posluchači, což ukazuje její schopnost oslovovat nové i tradiční publikum.

„Průzkum ukazuje, že vztah ke klasické hudbě není otázkou zájmu, ale spíše přístupu. Téměř 70 % respondentů považuje hudební výchovu za důležitou součást vzdělávání a rozvoje dětí,” přibližuje Robert Kolář.

Festival Dvořákova Praha dnes zná zhruba třetina populace a přibližně 30 % lidí by jeho návštěvu zvažovalo.

“Hlavní roli hraje opět dostupnost, a to nejen finanční, ale i geografická. Z dat je patrné, že ve větších městech je kontakt s klasickou hudbou častější, zatímco v regionech lidé mnohdy narážejí na omezenou nabídku koncertů. Nejde o to, že by o klasickou hudbu nebyl zájem, ale o to, jak ji k lidem dostat dostupnější a přirozenější cestou,” uzavírá Robert Kolář.

Festival na tyto podněty dlouhodobě reaguje a vedle tradičních koncertů rozvíjí i nové formáty, které otevírají klasickou hudbu širšímu publiku.

Více si můžete přečíst v článku Českého rozhlasu.