Sächsische Staatskapelle Dresden, Gatti, Gerstein
Orchestr, jenž je nazýván „zázračná harfa“, náleží do první světové desítky. Kouzlo svého zvuku předvede v dílech Schumannových a Mahlerových.
Cena vstupenek:
690 – 4 690 Kč

Datum
14/9/2025
Čas
20.00
Uzavření sálu
19.55
Konec koncertu
22.15
Dress Code
dark suit
Doprovodný program
setkání po potlesku
Programová řada
Program
Robert Schumann
Gustav Mahler
Účinkující


Jako jeden z nejstarších orchestrů na světě má Sächsische Staatskapelle Dresden skutečně bohatou tradici. Byl založen roku 1548 saským kurfiřtem Mořicem a jeho historie je neodmyslitelně spjata s městem Drážďany, saským královským dvorem a jeho divadlem. Toto těleso dodnes ve své domovské Semperově opeře uvádí každou sezonu asi dvě stě padesát operních a baletních představení. Kromě toho každoročně vystupuje na přibližně padesáti symfonických koncertech, matiné a komorních večerech. V červnu 2022 si hráči Sächsische Staatskapelle Dresden zvolili za svého budoucího šéfdirigenta Daniela Gattiho. Italský maestro nastoupil do funkce na období šesti let na počátku sezony 2024/2025.
Světová proslulost
Sächsische Staatskapelle Dresden, proslulá svým nezaměnitelným „drážďanským zvukem“, patří k předním světovým symfonickým orchestrům a každou sezonu několikrát vystoupí na významných mezinárodních hudebních pódiích. V letech 2013–2022 bylo těleso rezidenčním orchestrem Salcburského velikonočního festivalu a toto velmi úspěšné desetiletí na břehu řeky Salzach mu vyneslo Cenu Herberta von Karajana. V roce 2007 získala Staatskapelle jako dosud jediný orchestr Cenu Evropské kulturní nadace za zachování světového hudebního dědictví.
475 let hudební tvorby v Sasku
V sezoně 2023/2024 oslavila Sächsische Staatskapelle Dresden 475. výročí svého založení. Od jejího vzniku utvářela historii tělesa řada skvělých dirigentů a dalších renomovaných hudebníků. Na seznamu někdejších hlavních dirigentů jsou Heinrich Schütz, Johann Adolf Hasse, Carl Maria von Weber a Richard Wagner, který orchestr označil za svou „zázračnou harfu“. Richard Strauss byl s tělesem úzce spjat více než šedesát let. V Drážďanech se uskutečnily premiéry devíti jeho oper včetně Salome, Elektry a Růžového kavalíra. Skladatel orchestru věnoval svou Alpskou symfonii. Staatskapelle dodnes pravidelně uvádí nová díla včetně světových premiér skladeb Hanse Wernera Henzeho, Sofie Gubaiduliny, Wolfganga Rihma, Györgye Kurtága, Petera Eötvöse, Ariberta Reimanna, Olgy Neuwirth a Georga Friedricha Haase.
Výhled do budoucnosti
Mezi nejvýznamnější hlavní dirigenty Staatskapelle za posledních sto padesát let patří Ernst von Schuch, Fritz Reiner, Fritz Busch, Karl Böhm, Joseph Keilberth, Rudolf Kempe, Otmar Suitner, Kurt Sanderling, Giuseppe Sinopoli, Bernard Haitink, Fabio Luisi a v letech 2012–2024 Christian Thielemann. V květnu 2016 byl někdejší šéfdirigent Herbert Blomstedt jmenován Dirigentem laureátem. Jediným držitelem tohoto titulu byl před ním Colin Davis v letech 1990–2013. Od roku 2012 je hlavním hostujícím dirigentem orchestru Myung-Whun Chung. Vlastní řada orchestrálních koncertů je skvělou příležitostí pro debuty začínajících dirigentů. Staatskapelle se rovněž věnuje výchově mladých hudebníků, mimo jiné prostřednictvím Akademie Giuseppe Sinopoliho (nástupnické instituce Orchestrální školy, založené v roce 1923), úspěšného vzdělávacího programu „Kapelle for Kids“ a také spoluprací s Mládežnickým orchestrem Gustava Mahlera.
Výrazné zastoupení v médiích
Již více než sto let je zvuk Sächsische Staatskapelle Dresden dokumentován prostřednictvím četných nahrávek. Ohromující diskografii, která zahrnuje řadu referenčních snímků, doplnily v posledních letech nahrávky pro rozhlasové stanice MDR Kultur a Deutschlandfunk Kultur a také řada nahrávek „Edition Staatskapelle Dresden“, vydávaná nakladatelstvím Profil Hänssler. Německá televize ZDF každoročně v celoplošném vysílání uvádí přímý přenos Silvestrovského koncertu ze Semperovy opery a Adventního koncertu z Frauenkirche.
Propojení s domácím prostředím
Aktivity Sächsische Staatskapelle Dresden pokrývají celé Sasko. Orchestr je partnerem charitativní organizace Meetingpoint Memory Messiaen ve Zhořelci, spolupracuje s komunitním hudebním projektem „Musaik“ v drážďanské čtvrti Prohlis a v roce 2010 se podílel na zahájení Mezinárodního Šostakovičova festivalu v městečku Gohrisch, prvního festivalu na světě věnovaného hudbě Dmitrije Šostakoviče. Staatskapelle také pravidelně oslovuje mladé publikum v drážďanské čtvrti Neustadt svým projektem Ohne Frack auf Tour (Na turné bez fraku).
zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm


Když Daniele Gatti v srpnu 2024 převzal post šéfdirigenta Staatskapelle Dresden, otevřela se tím nová kapitola dlouholeté spolupráce. Gatti debutoval s orchestrem již v únoru 2000 na pozvání tehdejšího šéfdirigenta Giuseppa Sinopoliho s programem zahrnujícím díla Mendelssohna, Hindemitha a Brahmse. V následujících letech se do Drážďan několikrát vrátil. Díky Gattiho mistrovství v základním repertoáru Staatskapelle, vizionářské interpretaci, smyslu pro zvuk a jedinečné tradici tohoto historického tělesa se posluchači mohou těšit z vynikajících koncertních zážitků. Během své první sezony uvedl cyklus koncertů se všemi symfonickými díly Gustava Mahlera. Kromě svého působení v Drážďanech je Daniele Gatti také šéfdirigentem Teatro del Maggio Musicale Fiorentino, hudebním ředitelem Orchestru Mozart a od roku 2016 uměleckým poradcem Mahlerova komorního orchestru.
Gatti se narodil v roce 1961 v Miláně a ve svém rodném městě vystudoval skladbu a dirigování orchestru na Konzervatoři Giuseppa Verdiho. V La Scale debutoval v sedmadvaceti letech. Následovala stálá angažmá u předních hudebních institucí, jako je Accademia Nazionale di Santa Cecilia, londýnská Královská opera, Královský filharmonický orchestr a Teatro Comunale di Bologna. Následně byl šéfdirigentem Orchestre National de France (2008–2016), Curyšské opery (2009–2012) a Královského orchestru Concertgebouw v Amsterdamu (2016–2018) a do roku 2022 také hudebním ředitelem Teatro dell'Opera di Roma. Gatti je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem, vystupuje například s Berlínskými filharmoniky, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu a Orchestra Filarmonica della Scala.
Daniele Gatti je žádaným dirigentem i v oblasti opery. Nastudoval řadu významných inscenací, jako např. Parsifala v režii Stefana Herheima, který v roce 2008 zahájil Bayreuthské slavnosti, a čtyři opery na Salcburském festivalu, konkrétně Elektru Richarda Strausse, Pucciniho Bohému, Wagnerovy Mistry pěvce norimberské a Verdiho Trubadúra. Při zahájení několika sezon v římském Teatro dell'Opera uvedl díla jako Berliozovo Faustovo prokletí, Verdiho opery Rigoletto a Sicilské nešpory, Rossiniho Lazebníka sevillského a světovou premiéru opery Giorgia Battistelliho Julius Caesar. V roce 2023 dirigoval Verdiho Falstaffa a všechny Čajkovského symfonie v rámci 85. ročníku festivalu Maggio Musicale Fiorentino. V létě 2025 se vrátí do Bayreuthu s novou inscenací Mistrů pěvců.
Dokladem Gattiho širokého repertoáru je rovněž jeho diskografie. Pro Sony Classical nahrál s Orchestre National de France díla Debussyho a Stravinského a také DVD s Wagnerovým Parsifalem, který byl uveden v Metropolitní opeře v New Yorku. V rámci série RCO Live dirigoval Royal Concertgebouw Orchestra na nahrávkách Berliozovy Fantastické symfonie a několika Mahlerových symfonií. Na DVD je dostupné jeho provedení Stravinského Svěcení jara, Debussyho Faunovo odpoledne a Moře stejně jako Straussova Salome z Nizozemské národní opery. Nahrál rovněž CD s Brucknerovou Devátou symfonií a Preludiem z Wagnerova Parsifala. V roce 2019 vydala společnost C-Major DVD s inscenací Wagnerova Tristana a Isoldy pod Gattiho taktovkou z římského Teatro dell'Opera.
Roku 2015 získal Daniele Gatti cenu italské kritiky Franco Abbiati jako nejlepší dirigent a v roce 2016 byl za svou práci hudebního ředitele Orchestre National de France jmenován Francouzskou republikou Rytířem čestné legie. Je rovněž držitelem Řádu za zásluhy Italské republiky.
zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm


Fascinace objevováním hudby spojená s bezmeznou zvídavostí, představivostí a virtuozitou vynesla Kirilla Gersteina mezi nejaktivnější a nejpřesvědčivější interprety současnosti. Gerstein je umělcem, který neustává ve svém hledačství: jako klavírista, kurátor, pedagog, hudební lektor a koncertní partner zkoumá rozličná témata v širokém spektru repertoáru – od barokních suit a klasicistních koncertů po současnou tvorbu, jazz a kabaret – a navazuje vztahy s mnoha předními světovými orchestry, dirigenty, instrumentalisty, zpěváky, skladateli, festivaly, nahrávacími společnostmi a mediálními platformami.
V nedávné době byl Gerstein rezidenčním umělcem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, hostujícím sólistou Londýnského symfonického orchestru, rezidenčním umělcem festivalu v Aix-en-Provence a kurátorem třídílného koncertního cyklu „Busoni a jeho svět“ v londýnské Wigmore Hall. S Berlínskými filharmoniky a Kirillem Petrenkem vydal oceňované album ke 150. výročí narození Sergeje Rachmaninova. V rámci rezidenčního pobytu na Klavírním festivalu v Porúří představil spolu s jazzovým mistrem Bradem Mehldauem inovativní program kombinující komponovanou a improvizovanou hudbu a v Tanglewoodu provedl s ikonickým performerem a skladatelem HK Gruberem berlínské kabaretní písně 20. let.
Nedílnou součástí Gersteinovy práce jsou mediální projekty, vysílání a digitální inovace. Nahrával pro společnosti Platoon/Apple Music, Myrios, Deutsche Grammophon, Decca a Berliner Philharmoniker Recordings, jeho vystoupení zaznamenaly společnosti Unitel, Accentus Music a EuroArts a vysílaly je televizní kanály ORF, BBC, ARTE, Marquee TV, medici.tv a STAGE+. Gersteinův nejnovější mediální projekt s názvem „Hudba ve válečné době“ spojuje pozdní klavírní díla Clauda Debussyho se skladbami arménského kněze, muzikologa a skladatele Vardapeta Komitase. Nahrávka, která rozšiřuje tradiční koncept alba, je začleněna do knihy v pevných deskách, jež obsahuje množství dokumentárních snímků a odborných textů vytvořených na objednávku.
Gersteinův snímek Klavírního koncertu Thomase Adèse s Bostonskými symfoniky pod taktovkou skladatele, nahraný ve světové premiéře, byl nominován na tři ceny Grammy a získal cenu Gramophone Award 2020. Mezi další pozoruhodné Gersteinovy nahrávky patří Straussův Enoch Arden s vynikajícím švýcarským hercem Bruno Ganzem, komplet Čajkovského klavírních koncertů (včetně 1. koncertu v původní skladatelově urtextové verzi) se Semyonem Bychkovem a Českou filharmonií, album The Gershwin Moment s orchestrem St. Louis Symphony a Davidem Robertsonem, nahrané za spoluúčasti americké zpěvačky a skladatelky Storm Large a legendárního vibrafonisty Garyho Burtona, a konečně Mozartovy čtyřruční klavírní sonáty s Ferencem Radosem.
V této sezoně se Gerstein představí v týdnu koncertů a recitálů na BBC3. Gershwinův klavírní koncert přednese také v tradičním silvestrovském vysílání německé státní televize ZDF z Drážďan. Gerstein je velkým propagátorem současné hudby. Mimo jiné objednal a premiéroval nová díla Timo Andrese, Chicka Corey, Alexandera Goehra, Olivera Knussena a Brada Mehldaua. Od světové premiéry Klavírního koncertu Thomase Adèse v roce 2019 provedl toto dílo více než padesátkrát, a to s dvaceti různými orchestry na třech kontinentech. Pro vydavatelství ECM také nedávno nahrál Klavírní koncert Thomase Larchera s Bergenskou filharmonií pod vedením Edwarda Gardnera.
Gerstein se rovněž věnuje vzdělávání. V současné době je profesorem klavíru na berlínské Hanns Eisler Hochschule a působí na fakultě Kronberg Academy. Jeho tamní řada bezplatných on-line seminářů, které zahrnují rozhovory s předními uměleckými osobnostmi 21. století, dosáhla do dnešního dne návštěvnosti více než 150 000 diváků. Mezi jeho hosty patřili Aj Wej-wej, Brad Melhdau, Thomas Adès, Iván Fischer, Alex Ross, Matthew Aucoin, Kirill Serebrennikov, Elizabeth Wilson, Simon a Gerard McBurneyovi, Robert Levin, Reinhard Goebel, Simon Callow, Emma Smith, Deborah Borda, Sir Antonio Pappano a Kaija Saariaho. Gerstein působí také jako mentor na Verbier Festival Academy a v rámci hudebních seminářů IMS Prussia Cove.
K jeho nejvýznamnějším počinům této sezony patří závěrečný koncert berlínského Musikfestu, na němž zahraje Messiaenovu skladbu Od kaňonů ke hvězdám ve spolupráci se Sirem Simonem Rattlem a Karajanovou akademií. Uvede rovněž Bergův Komorní koncert s Iljou Gringoltsem a Heinzem Holligerem a Evropským komorním orchestrem. Ke stému výročí úmrtí Ferruccia Busoniho provede s Berlínskými filharmoniky, s Orchestre National de France, se Symfonickým orchestrem BBC a s Gulbenkian Orchestra jeho Klavírní koncert; se Santtu-Matiasem Rouvalim a Královským orchestrem Concertgebouw uvede Rachmaninovův 3. klavírní koncert; s Vídeňskými symfoniky a Robinem Ticcatim zahraje Schoenbergovu Ódu na Napoleona a Beethovenův Císařský koncert; znovu vystoupí v Japonsku a Koreji, kde se představí s Druhým klavírním koncertem Johannese Brahmse; oba Šostakovičovy klavírní koncerty provede se Staatskapelle Dresden a Marií Jacquot; opětovně bude hostovat u orchestrů v St. Louis, San Franciscu, Pittsburghu a Atlantě; čeká jej recitál v Carnegie Hall včetně premiéry skladby Two Waltzes Towards Civilization skladatele Francisca Colla, které uvede také v Severance Hall v Clevelandu, v Montrealu a v Napě; s dalšími recitály se představí ve Vídni (Musikverein) v Berlíně (Boulez Saal) a v Londýně (Wigmore Hall). Jako sólista a současně i dirigent vystoupí s Evropským komorním orchestrem (Beethovenův Čtvrtý klavírní koncert), s Orchestre de Chambre de Paris (program složený z Mozartových, Salieriho a Beethovenových klavírních koncertů), s Budapešťským festivalovým orchestrem (Gershwinova Rapsodie v modrém) a s Českou filharmonií (Beethovenův První klavírní koncert).
zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm
O programu
Spřízněné duše, které se nikdy nepotkaly. Robert Schumann i Gustav Mahler byli velcí skladatelé, ale snad ještě větší vizionáři. První z nich jako by skládal i myslel nejméně za tři osoby. K sobě samému si přidával prudkého a přímočarého Florestana i snílka Eusebia, kteří jako by se snažili najít společnou řeč v Klavírním koncertu. Jediném, který Schumann napsal, ačkoliv byl sám vynikající klavírista stejně jako jeho manželka Clara.
Naproti tomu Mahlera symbolizuje osobnost jediná, disponující titánskými schopnostmi tvůrce nových hudebních světů. Jeho rozpolcení pramení ze zoufalého hledání oprávněného místa na tomto světě. Jak sám o sobě říkal: „Jsem trojnásobně bez domova: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci a jako Žid v celém světě.“ Symfonie č. 5 je strhující zvukový příval od teskně osamělého volání trubky až po mohutný a rázný závěr v durové tónině.
Oba skladatelé, ač v mnohém rozdílní, však svým způsobem pohnuli uměleckým vesmírem. Věřili v ohromnou sílu hudby i umění a jejich dílo to říkalo ještě lépe než oni sami. Výmluvnost jejich poselství neztrácí nic na síle ani s odstupem mnoha let, spíš nabírá stále nový vítr. A když září skrze orchestr Staatskapelle Dresden, zvaný též zázračná harfa, a přidají se k němu dirigent Daniele Gatti a mág klavíru Kirill Gerstein, nelze čekat nic menšího než opojení krásou i hloubkou.

Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili tento koncert
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.