Antonín Dvořák: Jakobín

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je předním českým tělesem s úctyhodnou tradicí a mezinárodním renomé, které obohacuje koncertní život české metropole a zároveň na nejvyšší úrovni reprezentuje Prahu a českou kulturu v zahraničí. Jako oficiální orchestr hlavního města Prahy sídlí a koncertuje v atraktivním prostoru Obecního domu. Od roku 2031 by se měla stát jeho domovem nově postavená Vltavská filharmonie. Zkratka FOK symbolizuje původní branže (Film – Opera – Koncert), odkud v roce 1934 přišli muzikanti do orchestru založeného Rudolfem Pekárkem. Orchestr je odnepaměti označován též jako Pražští symfonikové.

Od září 2025 je šéfdirigentem a hudebním ředitelem orchestru Tomáš Netopil. Před ním se na postu šéfdirigenta vystřídali např. Rudolf Pekárek, Václav Smetáček, Jiří Bělohlávek, Petr Altrichter, Gaetano Delogu, Serge Baudo, Jiří Kout, Pietari Inkinen a Tomáš Brauner. Koncertními mistry jsou Roman Patočka a Rita Čepurčenko.

Umělecké renomé a respekt si orchestr udržoval po celou dobu své existence spoluprací s mezinárodně uznávanými dirigenty (Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, sir Georg Solti, Seiji Ozawa, Walter Süsskind, Zubin Mehta, Kurt Masur, Carlos Kleiber, sir Charles Mackerras, Charles Dutoit, Gennadij Rožděstvenskij, Leonard Slatkin, Michel Plasson, Neeme Järvi, Krzysztof Penderecki, Christoph Eschenbach, Eliahu Inbal, Yan Pascal Tortelier, Paavo Järvi, Richard Hickox, Andrej Borejko, Helmuth Rilling, Jac van Steen a další), instrumentálními sólisty (David Oistrach, Isaac Stern, Josef Suk, Rudolf Firkušný, Svjatoslav Richter, Claudio Arrau, Ivan Moravec, Garrick Ohlsson, Maurice André, Mstislav Rostropovič, Mischa Maisky, Martha Argerich, Heinrich Schiff, Anne-Sophie Mutter, Sergei Nakariakov, Elisabeth Leonskaja, Vadim Repin, Pinchas Zukerman, Felix Klieser, Lukáš Vondráček, Maxim Vengerov a další) a pěvci (Kim Borg, Katia Ricciarelli, Gabriela Beňačková, José Cura, Anne Sofie von Otter, Peter Dvorský, Edita Gruberová, Thomas Hampson, Ruggero Raimondi, Philip Langridge, Renée Fleming, Bernarda Fink, Linda Watson, Eva Urbanová, Pavel Černoch, Simon O’Neill a další).

Každou sezónu odehrají Pražští symfonikové v Praze na padesátku orchestrálních koncertů. Před zahájením sezóny se orchestr setkává se svým publikem na tradičním open-air koncertu ve Valdštejnské zahradě.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK hostoval ve většině evropských zemí, opakovaně ve Spojených státech amerických, navštívil rovněž Jižní Ameriku, Portoriko, Tchaj-wan, Turecko, Izrael, Omán, Čínu a další země. Tradičními destinacemi pro zájezdy jsou Japonsko a Jižní Korea. V 91. sezóně Pražské symfoniky čekají zájezdy do Německa, Švýcarska a na Slovensko.

Dlouhou tradici orchestru dokládá rozsáhlý katalog gramofonových, rozhlasových a televizních snímků; nejzajímavější archivní nahrávky FOK zpřístupnil online. Orchestr nahrál hudbu k většině českých filmů třicátých let; mezi prvními byly Hrdinný kapitán Korkoran, Dívka v modrém, Hej rup!, Svět patří nám, Škola základ života, Tři vejce do skla, Kristián. Pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera natočili Pražští symfonikové Dvořákovy Slovanské tance, skladby Karla Husy včetně legendární Hudby pro Prahu 1968 nebo klavírní koncerty Sergeje Rachmaninova s Lukášem Vondráčkem.

Značka FOK je též spojena s pořádáním komorních koncertů. Cykly Komorní hudba a Stará hudba pořádá FOK v kostele sv. Šimona a Judy, který též spravuje. V Rudolfinu pořádá od 50. let cyklus klavírních recitálů pod názvem Světová klavírní tvorba, v Klášteře sv. Anežky České cyklus Obrazy a hudba a v Divadle Viola hudebně-literární pořady cyklu Slovo a hudba.

zdroj: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

foto © Petra Hajská

Tomáš Netopil se od sezony 2025/2026 stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. V letech 2009–2012 působil jako šéfdirigent Opery Národního divadla a v letech 2013–2023 zastával funkci generálního hudebního ředitele Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. Mezi lety 2018 a 2024 byl hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie.

V aktuální sezoně nastudoval trojici Mozartových oper: La clemenza di Tito ve Velkém divadle v Ženevě, Die Zauberflöte v Novém národním divadle v Tokiu a Don Giovanniho v Opeře v Kolíně nad Rýnem. V přímém televizním přenosu řídil novoroční koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu. Široký symfonický repertoár představí také při svých hostováních u filharmonií v Oslu, Antverpách, Kuopiu, u Symfonického orchestru Sydney, Hong Kong Sinfonietty, Accademia Nazionale di Santa Cecilia aj. V této sezoně jej čeká rovněž návrat k L’Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo a debut s Orchestre National des Pays de la Loire. Na úspěšnou spolupráci naváže i s legendárním Concentus Musicus Wien, s nímž letos vystoupí na festivalu Pražské jaro s Mozartovým Requiem.

K významným operním spolupracím Tomáše Netopila kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen patří jeho častá hostování v Saské státní opeře v Drážďanech, ve Vídeňské státní opeře, Nizozemské opeře a ve Velkém divadle v Ženevě.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů. Vedle Essenské a České filharmonie a Pražských symfoniků to byly například Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Netherlands Radio Philharmonic Orchestra a Orchestra RAI Torino.

Tomáš Netopil je uměleckým ředitelem mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018.

Studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v letech 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil v dirigentské soutěži sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho nejnovější nahrávka Smetanových operních árií se sólistou Pavlem Černochem a Českou filharmonií byla nominována na cenu Anděl 2024.

zdroj: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

foto © Marco Borggreve

Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 91. sezoně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jeho jméno však rezonuje na předních příčkách i v zahraničí. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru hlavní sbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Druhým sbormistrem, který těleso připravuje a vede, je Lukáš Kozubík.

Pod vedením Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce uznávaného partnera významných orchestrů. Na domácí scéně dlouhodobě spolupracuje především s Českou filharmonií a na vlastních sborových koncertech se pojí s orchestrem Prague Philharmonia. Ve světovém měřítku mezi jeho hudební partnery patří například Berlínští filharmonici, Vídeňští symfonikové, Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu Hamburk nebo Hongkongský filharmonický orchestr.

Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Christoph Eschenbach, Semyon Bychkov, Jakub Hrůša nebo Sir Simon Rattle. Sbor se pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Dny Bohuslava Martinů. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele, kam zavítá i letos.

V 91. sezoně čekají Pražský filharmonický sbor další zajímavé spolupráce se světovými dirigentskými osobnostmi, ať už je to Zubin Mehta, Antonio Pappano, nebo Giovanni Antonini.

Vedle běžné koncertní činnosti se Pražský filharmonický sbor věnuje vzdělávacím projektům. Pro malé posluchače připravuje cyklus edukativních koncertů, a to jak ve školní verzi, tak i pro rodiny s dětmi. Jejich program klade důraz na zábavnou formu a aktivní zapojení dětí. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené, díky níž si mohou mladí zpěváci vyzkoušet praxi v profesionálním tělesu, podílet se na velkých hudebních projektech a získat zkušenosti ze spoluprací s předními umělci.

Hlasové kvality sboru dokazuje mimo jiné i bohatý archiv nahrávek, který se každou sezonou rozrůstá. Diskografie obsahuje alba vydaná u společností Pentatone, Decca Classics, Sony Classical nebo Supraphon. Pražský filharmonický sbor získal za natáčecí činnost i několik ocenění, konkrétně od britských časopisů Gramophone a BBC Music Magazine nebo prestižní cenu Diapason d’Or de l’Annèe. První gramofonová nahrávka vznikla v roce 1952 s dirigentem Václavem Talichem a nesla Dvořákovo oratorium Stabat Mater, mezi poslední vydané CD z roku 2023 se řadí Mahlerova Symfonie č. 2 s Českou filharmonií a Semyonem Bychkovem a vlastní album sboru Stravinskij, Janáček, Bartók: Village Stories.

Pražský filharmonický sbor je držitelem ceny Classic Prague Award 2018 za Nejlepší vokální koncert, Ceny České televize – Klasika roku a v roce 2022 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka za mimořádné umělecké zásluhy, propagaci a popularizaci české hudby. Album Village Stories získalo v květnu 2024 ocenění CHOC de Classica.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

foto © Petr Chodura

Lukáš Kozubík je sbormistrem Pražského filharmonického sboru, uměleckým vedoucím Akademie Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené a šéfsbormistrem Sboru Národního divadla v Praze. Hostoval v mnoha českých i slovenských operních domech a spolupracoval s předními orchestry.

S Pražským filharmonickým sborem nastudoval díla Antonína Dvořáka, Francise Poulenca, Alexandra Skrjabina či Richarda Wagnera. Na festivalu Smetanova Litomyšl zaujal inscenací Carmina Burana a pro švýcarský St. Galler Festspiele připravil se sborem Schmidtovu operu Notre Dame. Díky svému vřelému a lidskému přístupu se kromě klasických koncertů zaměřuje také na vzdělávací projekty a nově vznikající sérii rodinných koncertů.

Dirigování sboru vystudoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením Lubomíra Mátla. Absolvoval rovněž obor operní zpěv na Janáčkově konzervatoři a na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity. Už během studií začal spolupracovat s řadou koncertních sborů, jako jsou Mátlův akademický sbor, pěvecký sbor Lumír Brno, soubory Musica Conspirata Brno, Ansámbl Forte nebo Chorus Ostrava.

Jeho pestrá umělecká činnost ho zavedla na pozice asistenta dirigenta, sbormistra a korepetitora Komorní opery JAMU. Zasedl také v porotách několika sborových soutěží. Ve svém profesním portfoliu má desítky operních inscenací, které připravoval nejen na domácí scéně, ale i pro festivaly v Maďarsku, Polsku a Německu. Věnuje se rovněž kantátové a oratorní tvorbě.

Při svém dlouhodobém působení na Slovensku se věnoval především opeře. V letech 2012–2021 byl sbormistrem opery Státního divadla v Košicích, kde také založil a umělecky vedl Dětské operní studio SD Košice. Jako pedagog na tamní konzervatoři založil operní studio a školní sbor. Pravidelně spolupracoval se Státní filharmonií Košice, Státním komorním orchestrem Žilina a komorním smyčcovým orchestrem Musica Iuvenalis.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

foto © Petra Hajská

Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu je důležitou součástí rodiny uměleckých těles, která ztělesňují a dále rozvíjejí kulturní hodnoty veřejnoprávního Českého rozhlasu. S většinou z nich také úzce spolupracuje. Na koncertech, divadelních představeních, rozhlasových a televizních nahrávkách či hudebních nosičích se veřejnosti představuje společně se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Big Bandem Českého rozhlasu, Brněnským orchestrem lidových nástrojů i Dismanovým dětským rozhlasovým souborem. Ke spolupráci si jej zvou například také Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nebo PKF – Prague Philharmonia.

Těžištěm činnosti sboru je samostatné vystupování se skladbami mistrů české i světové sborové tvorby, často psanými přímo pro dětské rozhlasové zpěváky. Přestože se sbor věnuje převážně klasické hudbě, nevyhýbá se ani jiným žánrům. Pravidelně se podílí také na zahraničních projektech a filmových či televizních produkcích. Jeho hlasy zazněly například ve filmové adaptaci muzikálu Matylda (Netflix) nebo Wicked 2 a v roce 2025 reprezentoval Českou republiku na světové výstavě EXPO v japonské Ósace.

Nahrávky Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu se počítají na stovky. K nejvyhledávanějším z poslední doby patří Brittenův cyklus Ceremony of Carols, Sen noci svatojánské Václava Trojana se SOČRem a hercem Petrem Štěpánkem, Písničky na celý rok Jaroslava Šimíčka, CD koled a lidových písní s BROLN nebo Kouzelné melodie – písničky z českých pohádek s Davidem Deylem. Sbor natočil také několik hudebních klipů, v nichž účinkuje se SOČRem za účasti například Adama Plachetky, Jana Smigmatora nebo zpěvačky Kaczi.

V Dětském rozhlasovém sboru získalo hudební vzdělání a kulturní zázemí mnoho osobností českého kulturního a společenského života. Za všechny jmenujme zpěváky Jiřího Korna, Janu Koubkovou, Petra Jandu, Radku Fišarovou, harfistku Janu Bouškovou, skladatele Jaroslava Uhlíře či Petra Maláska. Od roku 2016 je jeho sbormistryní Věra Hrdinková.

zdroj: Český rozhlas

foto © Khalil Baalbaki

Dlouhých 27 let působila ve sboru Bambini di Praga, nejprve jako sólistka a členka sboru, později jako pedagožka a sbormistryně. Se sborem vystoupila v Evropě, Japonsku i Americe a jako sbormistryně vedla děti na koncertních zájezdech do New Yorku, Itálie, Francie nebo Německa.

V roce 2007 založila komorní smíšený sbor Carmina Bohemica, který se pod jejím vedením rychle vypracoval ve špičkové hudební těleso. Od 4. ledna 2016 vede Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu.

zdroj: Český rozhlas

foto © Khalil Baalbaki

Je absolventem AMU v Praze. Patří mezi přední sólisty Národního divadla v Praze, ve kterém debutoval v roce 2000. Od té doby zde vytvořil řadu rolí, např. Mozartova Figara (Figarova svatba), Papagena (Kouzelná flétna), Dona Alfonsa (Così fan tutte), Leporella (Don Giovanni), Rossiniho Basilia (Lazebník sevillský), Dona Magnifica (Popelka), Smetanova Chrudoše (Libuše), Palouckého (Hubička), Mumlala (Dvě vdovy), Dvořákova Marbuela (Čert a Káča), Hraběte (Jakobín), Vodníka (Rusalka), Janáčkova Gorjančikova (Z mrtvého domu).

Byl pravidelným hostem Wexford Festival Opera, účinkoval v Teatro Lirico di Cagliari, dále v Teatro Nacional São Carlos v Lisabonu, naposledy v roce 2024 ve finské Savonlinně. Mnohokrát absolvoval turné po Japonsku s operou Národního divadla v titulních mozartovských úlohách. Mezi jeho nejnovější role patří Janáčkův Revírník (Liška Bystrouška), Dr. Kolenatý (Věc Makropulos), Dikoj (Káťa Kabanová) nebo Verdiho Banco (Macbeth), Zachariáš (Nabucco), Ferrando (Trubadúr), Kecal (Prodaná nevěsta), Boitův Mefistofeles, Boris (Lady Macbeth Mcenského újezdu), Rarach (Čertova stěna). Významná je i jeho koncertní činnost s předními orchestry – Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Prague Philharmonia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu – stejně tak i s prestižními festivaly (Pražské jaro, Svatováclavský hudební festival). Mezi dirigenty, s nimiž spolupracoval, patří Jiří Bělohlávek, Libor Pešek, Ondrej Lenárd, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Robert Jindra, Jaroslav Kyzlink, Gennadij Rožděstvenskij, Leopold Hager, Asher Fisch, John Fiore.

zdroj: František Zahradníček

foto © Bohumil Pospíšil

Rodák z Prahy Adam Plachetka absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU.

Roku 2005 debutoval v Národním divadle v Praze, kde od té doby nastudoval role jako Don Giovanni, Figaro (Le nozze di Figaro, Il barbiere di Siviglia), Nardo (La finta giardiniera), Argante (Rinaldo), Guglielmo (Così fan tutte), Přemysl (Libuše), Vladislav (Dalibor) a Kalina (Tajemství). Pravidelně vystupuje v Metropolitní opeře v New Yorku (Don Giovanni, L’elisir d’amore, Le nozze di Figaro, Così fan tutte, Rodelinda, Peter Grimes), ve Wiener Staatsoper (La bohème, Alcina, L’elisir d’amore, Don Giovanni, Le nozze di Figaro, Il barbiere di Siviglia, L’Italiana in Algeri, La Cenerentola, Don Pasquale, I Puritani) a na Salzburger Festspiele (Benvenuto Cellini, Rusalka, Don Giovanni, Le nozze di Figaro, Die Zauberflöte).

Jeho další operní závazky čítají Royal Opera House Covent Garden v Londýně (Don Giovanni, L’elisir d’amore), Baden-Baden Festival (Così fan tutte, La clemenza di Tito), Glyndebourne (Le nozze di Figaro), Carnegie Hall v New Yorku (Salome), Deutsche Oper a Staatsoper Unter den Linden v Berlíně (Don Giovanni, Le nozze di Figaro), Teatro alla Scala (Così fan tutte, L’Italiana in Algeri), Lyric Opera v Chicagu (Le nozze di Figaro, Die Zauberflöte, Il barbiere di Siviglia), Opéra de Paris (La Cenerentola) nebo Houston Grand Opera (Le nozze di Figaro).

Na koncertních pódiích se objevil například v Musikvereinu ve Vídni a v Grazu, ve Wigmore Hall v Londýně, v Usher Hall v Edinburghu, v Herkulově sále v Mnichově, ve Vídeňském Konzerthausu, v Konserthuset ve Stockholmu, v Hollywood Bowl v Los Angeles a v pražském Obecním domě a Rudolfinu. Spolupracoval s Chicagským symfonickým orchestrem, Symfonickými orchestry Francouzského, Bavorského, Rakouského a Českého rozhlasu, Skotským komorním orchestrem, Českou filharmonií, Vídeňskými symfoniky, stockholmskou Královskou filharmonií a Budapest Festival Orchestra.

Adam Plachetka pořídil nahrávky pro Arte, Arthaus Musik, Capriccio, Clasart Classics, Českou televizi, Český rozhlas, Deutsche Grammophon, Mezzo, Naxos, Nibiru, Orfeo, ORF, Pentatone, Radioservis, Servus TV, Supraphon a Unitel Classica. Vystupuje pod taktovkou dirigentů jako Marco Armiliato, Daniel Barenboim, Mariss Jansons, Fabio Luisi, Riccardo Muti, Andris Nelsons, Yannick Nézet-Séguin, Christian Thielemann nebo Franz Welser-Möst.

zdroj: Camerata s.r.o.

foto © David Turecký

Tadeáš Hoza patří k nejvýraznějším osobnostem nastupující generace českých operních pěvců. Absolvent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně působí od sezony 2021/2022 jako sólista operního souboru Národního divadla Brno, kde ztvárnil mimo jiné Papagena (Die Zauberflöte), Figara (Il barbiere di Siviglia, Le nozze di Figaro), Guglielma (Così fan tutte), Schaunarda (La Bohème), Adolfa (Jakobín), Pallanta (Agrippina) či Dr. Falka (Die Fledermaus).

V lednu 2025 úspěšně debutoval v pařížské Opéra Bastille jako Harašta v Janáčkově Lišce Bystroušce. Je laureátem řady prestižních mezinárodních pěveckých soutěží, mimo jiné Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech nebo Písňové soutěže Bohuslava Martinů v Praze. Jako host vystupuje na jevištích Národního divadla v Praze, Moravského divadla Olomouc, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě či Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Jeho umělecký rozvoj zásadně ovlivnila studijní stáž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni.

Vedle opery se intenzivně věnuje také barokní hudbě. Je stálým členem souboru Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse a spolupracuje s dalšími barokními tělesy, jako například Ensemble Inégal nebo Czech Ensemble Baroque. Na divadelních i koncertních pódiích spolupracoval s významnými dirigenty, mezi nimiž jsou Jakub Hrůša, Juraj Valčuha, Tomáš Netopil, Christoph Meier, Tomáš Brauner, Jan Kučera či Robert Kružík.

Koncertně vystoupil s řadou předních českých orchestrů, například s Filharmonií Brno, Moravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Prague Philharmonia, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, Pardubickou komorní filharmonií či Janáčkovou filharmonií Ostrava. Publikum zaujal také na evropských koncertních pódiích – zpíval mimo jiné v De Singel v Antverpách, La Seine Musicale v Paříži, Espai Ter v Torroelle, El Kursaal v San Sebastianu, Narodowe Forum Muzyki ve Vratislavi, Auditorio San Lorenzo v El Escorial, Chapelle Royale a Opéra Royale ve Versailles či v Zaryadye Hall v Moskvě.

Tadeáš Hoza se věnuje také muzikálu a vlastní koncertní činnosti. Operní žánr přibližuje dětem i široké veřejnosti prostřednictvím svého projektu Malý operní seminář.

zdroj:  Tadeáš Hoza

foto © Josef Škarka

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní své generace. Vedle opery se stále častěji věnuje koncertnímu repertoáru, ve kterém dosahuje úspěchů nejen doma, ale i v zahraničí. Stěžejním repertoárem jsou díla A. Dvořáka, B. Martinů či L. Janáčka a písňová literatura. Je držitelkou ceny Classic Prague Awards 2018 za nejlepší komorní výkon a Ceny Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon v inscenaci Julietta aneb Snář (B. Martinů) na prknech Národního divadla moravskoslezského.

Absolvovala Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu AMU v Praze. V roce 2006 se stala stálou členkou Opery Národního divadla. V současné době zde vystupuje například v inscenacích Rusalka, Cosí fan tutte, Carmen, Její pastorkyňa, Prodaná nevěsta či Příhody lišky Bystroušky.

Představila se publiku na řadě festivalů u nás i v zahraničí (Glyndebourne Opera Festival, MHF Pražské jaro, MHF Dvořákova Praha, NF Smetanova Litomyšl aj.). Má za sebou spolupráci s předními orchestrálními tělesy (BBC Symphony Orchestra, Bamberger Symphoniker, Camerata Salzburg, Česká filharmonie, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, London Philharmonic Orchestra, Mahler Chamber Orchestra, Narodowej Orkiestry Symfonicznej Polskiego Radia, ORF Radio-Symphonieorchester Wien, Rotterdam Philharmonisch Orkest, Royal Liverpool Philharmonic Orchestra, Orchestre Philharmonique de Radio France, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Tokyo Symphony Orchestra atd.) a celou plejádou skvělých dirigentů (J. Bělohlávek, S. Bychkov, S. Baudo, P. Domingo, A. Fisch, M. Honeck, D. Hindoyan, J. Hrůša, O. Lyniv, T. Netopil, J. Nelson, P. Popelka, R. Ticciati).

V roce 2021 vydala u Supraphonu své první profilové album „Phidylé“, které bylo označeno jako „Editor’s Choice“ a „The Best Classical Albums of 2021“ v časopisu Gramophone a získalo prestižní cenu BBC Music Magazine Awards v kategorii „Vocal“. U Radioservisu vydala tituly pod názvem „Fantasie“ a „K2“. V září 2024 vydala společně s Jakubem Hrůšou a Bamberger Symphoniker album „Tag und Nacht“ u vydavatelství Supraphon.

V prosinci 2024 úspěšně debutovala s Českou filharmonií v Carnegie Hall pod taktovkou Semjona Byčkova.

zdroj: Camerata s.r.o.

foto © Petr Weigl

Absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera, studoval rovněž na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění, včetně 1. ceny v písňové soutěži B. Martinů v Praze, 2. ceny v kategorii Junior muži na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a 1. ceny na mezinárodní soutěži Kammeroper Schloss Rheinsberg v Berlíně, kde získal roli Vodníka (Dvořák: Rusalka). Je držitelem Ceny ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let z roku 2020.

Od sezóny 2014/15 je sólistou Opery Národního divadla a Státní opery v Praze, kde ztvárnil již mnoho rolí světového i českého operního repertoáru. Představil se zde např. jako Bertrand (Čajkovskij: Jolanta), Leporello, Masetto a Komtur (Mozart: Don Giovanni), Bartolo (Mozart: Figarova svatba), Alidoro (Rossini: Popelka), Majordom a Mathieu (Giordano: Andrea Chénier), Zuniga (Bizet: Carmen), Král (Verdi: Aida), Filip (Dvořák: Jakobín), Čert Marbuel (Dvořák: Čert a Káča), Lutobor (Smetana: Libuše), Angelotti (Puccini: Tosca), Cesare Salzapariglia (Donizetti: Poprask v opeře), Jedničkin (Šostakovič: Antiformalistický jarmark), Ratcliffe, Druhý důstojník (Britten: Billy Budd), Sarastro (Mozart: Kouzelná flétna) a mnoho dalších. V roce 2013 hostoval na festivalu Zomeropera Alden Biesen v Belgii (Verdi: Rigoletto).

Věnuje se rovněž koncertní činnosti, zpíval mj. Stabat Mater (Dvořák), Requiem (Mozart), Requiem (Verdi), Symfonii č. 9 d moll (Beethoven), Glagolskou mši (Janáček) či unikátní písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše.
Spolupracuje s dirigenty jako Jan Latham-Koenig, Petr Altrichter, Libor Pešek, Robert Jindra, Jaroslav Kyzlink, Tomáš Brauner, Robert Kružík, Pietari Inkinen a mnoha dalšími.

Spolupracuje s řadou předních českých i zahraničních orchestrů, např. Vlámský symfonický orchestr, Filharmonie Baden-Baden, Symfonický orchestr MÁV, Plzeňská filharmonie, Severočeská filharmonie Teplice, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

zdroj: Pavel Švingr

foto © Hana Smejkalová

Daniel Matoušek pochází z Ústí nad Labem. Na pěvecké technice v začátcích spolupracoval s Janem Vacíkem, Antoniem Carangelem, Evou Randovou a Jarmilou Chaloupkovou. V současnosti je pod vedením Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky.

Od sezóny 2022/23 je stálým členem opery Národního divadla, kde se představil v rolích jako Nemorino (Nápoj lásky), Rinuccio (Gianni Schicchi), Don Ottavio (Don Giovanni), Tamino (Kouzelná flétna), Italský zpěvák (Růžový kavalír), Edmondo (Manon Lescaut), Tybalt (Gounod: Romeo a Julie), Beppe (Komedianti) aj.

V sezóně 2025/26 debutoval v Royal Opera House v Londýně v historicky prvním uvedení Janáčkovy Věci Makropulos pod taktovkou Jakuba Hrůši a v režii Katie Mitchell. Dále v této sezóně bude spolupracovat s Bamberskými symfoniky v Musikvereinu ve Vídni.

V Národním divadle Brno hostoval v inscenacích Falstaff či Výlety páně Broučkovy pod vedením Roberta Carsena, kterým věnovala pozornost i platforma OperaVision. Ve Slovenském národním divadle se představil v Donizettiho opeře Maria Stuarda, jako Tamino v Národním divadle Košice a se Slovenským rozhlasovým orchestrem pod taktovkou Ondreje Lenárda provedl Verdiho Requiem.

Vedle české operní scény hostoval na několika německých a italských open air festivalech. Zúčastnil se festivalu iSING v Číně, kam byl vybrán z 2500 zpěváků z celého světa, a v roce 2022 účinkoval ve filmu Vrána (orig. The Crow, režie Rupert Sanders).

V září roku 2024 vyšlo u Radioservisu jeho debutové album nazvané ’O sole mio – album italských a neapolských písní ve vlastní symfonické úpravě a se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery.

Sezóna 26/27 očekává spolupráci s Dvořákovou Prahou, návrat na festival Janáček Brno jako Mazal ve Výletech páně Broučkových, debut v Teatro Colón v Buenos Aires, kde bude debutovat v roli Števy v Janáčkově Její pastorkyni, anebo významné role na domácí scéně, jako je Sweeney Todd anebo titulní role Toma Rakewella ve Stravinského Životě prostopášníka.

zdroj: Camerata s.r.o.

foto © Hana Gorlich

Markéta Klaudová (dříve Böhmová) se narodila v Brně do hudební rodiny. Začínala ve sboru Kantiléna a poté účinkovala v mnoha představeních Národního divadla Brno jako členka dětského sboru, a to nejen v tuzemsku, ale i na mnoha zahraničních scénách. Během svého studia na Pedagogické fakultě MU v Brně několikrát úspěšně reprezentovala školu na pěveckých soutěžích a v roce 2014 pokračovala ve studiu v italském Campobassu pod vedením profesorky Aldy Caiello. V témže roce se zúčastnila Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde obdržela dvě zvláštní ceny za interpretaci.

Pravidelně spolupracuje s mnoha orchestry – AKAMUS, L’Armonia Terrena, Česká filharmonie, FOK, Janáčkova filharmonie, Czech Virtuosi, Filharmonie Brno, Zlínská filharmonie aj. – a dirigenty, mezi nimiž jsou M. Minkowski, T. Netopil, S. Byčkov, T. Brauner, R. Jindra, J. Kyzlink, Z. Klauda, J. Klecker, R. Kružík a další. Byla dlouholetou členkou ansámblu Czech Ensemble Baroque, který se zaměřuje na dobovou interpretaci děl převážně barokních autorů, a je zakládající členkou tria Drei Engel.

Od roku 2016 pravidelně hostuje ve většině českých divadel: v Národním divadle v Praze (Pamina, Servilie, Donna Elvíra, Hraběnka Almaviva, Mařenka, Blaženka, Barena), v DJKT v Plzni (Ilia, Ottavia, Ismene), v NDM v Ostravě (Servilie, První žínka, Eve/Bubikopf), ve Slezském divadle v Opavě (Hraběnka Almaviva), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (Pamina, Mařenka, Terinka, soprán v inscenacích Mesiáš a Hej mistře!, Mámení v nové opeře Komenský), v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (Vendulka) a každoročně se účastní mnoha festivalů (Smetanova Litomyšl, Dvořákova Praha, Hudba Znojmo, Dvořákův festival, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Concentus Moraviae aj.).

Od roku 2023 také hostuje v Aalto Theater v německém Essenu, kde ztvárnila roli Zuzanky i Hraběnky ve Figarově svatbě pod taktovkou Tomáše Netopila. Letos se tam představila znovu, tentokrát v roli Margarity v opeře Louise Bertin Fausto.

Je laureátkou prestižní pěvecké soutěže Cesti Competition v Innsbrucku, dvakrát byla v širší nominaci na Cenu Thálie (za role Hraběnky – SDO a Paminy – JČD). Role Hraběnky jí také vynesla v roce 2021 Cenu Jantar. Za roli Mámení v nové opeře Komenský Jana Jiráska obdržela cenu Jihočeská Thálie 2023. V roce 2025 debutovala na Pražském jaru s orchestrem Concentus Musicus Wien pod vedením Tomáše Netopila. Pod jeho taktovkou se představila i letos, kdy ztvárnila roli Evy ve scénickém provedení Haydnova oratoria Stvoření v rámci sezóny Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

zdroj: Markéta Klaudová

foto © Kristýna Smolová

Mezzosopranistka Lucie Hilscherová vystupuje na operních scénách doma i v zahraničí, např. v Národním divadle v Praze, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, v Národním divadle Košice nebo Nationaltheater Mannheim. Jako Háta v Prodané nevěstě se představila v roce 2010 v Tokiu a v následujícím roce v Londýně. Koncertní provedení opery s BBC Symphony Orchestra a Jiřím Bělohlávkem bylo zaznamenáno na CD Harmonia Mundi.

Patří mezi vyhledávané koncertní pěvkyně v oboru písňovém i oratorním, s oblibou se věnuje také interpretaci soudobé hudby. Zpívala pod vedením takových dirigentských osobností, jako jsou Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov, Christoph Eschenbach, Cornelius Meister, Tomáš Netopil, Kazushi Ono, Libor Pešek, Petr Popelka, Simon Rattle, Helmuth Rilling nebo Alexander Vedernikov. Spolupracovala s řadou předních orchestrů, např. BBC Symphony Orchestra, London Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Bach-Collegium Stuttgart, Radio-Sinfonieorchester Stuttgart des SWR, Česká filharmonie, Prague Philharmonia, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Collegium 1704, Filharmonie Brno ad.  

Její koncertní dráha ji zavedla na mnohá významná pódia – Carnegie Hall v New Yorku, Suntory Hall v Tokiu, Elbphilharmonie v Hamburku, Musikverein ve Vídni či Barbican Hall v Londýně. Pravidelně vystupuje také na významných festivalech, mezi nimiž nechybí Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, Beethovenfest Bonn, Musikfest Stuttgart, Grafenegg Musik-Sommer nebo Edinburgh International Festival.

zdroj:  Lucie Hilscherová

foto © Petr Matoušek