Česká filharmonie, Bamberger Symphoniker, Jakub Hrůša

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.

Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.

Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.

Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.

K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.

Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.

Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.

Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.

Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.

zdroj: Česká filharmonie

Bamberští symfonikové jsou jediným světově proslulým orchestrem, který nesídlí v rušné metropoli. Téměř desetina místních obyvatel si předplácí některý z jeho pěti abonentních koncertních cyklů, v mnoha případech již desítky let. „Magnetický účinek“ orchestru se však projevuje především v zahraničí: orchestr vyváží do světa svůj charakteristicky temný, avšak zároveň i vřelý zvuk a hudební ozvěnu svého města již od roku 1946. S téměř 7 500 koncerty ve více než 500 městech a 63 zemích se stal kulturním vyslancem Bavorska i celého Německa. Na pozvání renomovaných koncertních sálů a festivalů těleso pravidelně koncertuje i v zámoří, například v USA, Jižní Americe, či v Japonsku a Číně. Bamberští symfonikové proto své poslání stručně charakterizují sloganem „Rozezníváme celý svět“.

Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německých dějin: roku 1946 se v Bamberku setkali bývalí členové pražské Německé filharmonie s dalšími kolegy, kteří museli v důsledku válečných a poválečných událostí rovněž opustit svou vlast. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 18. a 19. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Od roku 2004 nese orchestr čestný titul Bavorská státní filharmonie a jeho činnost je z podstatné části financována Svobodným státem Bavorsko.

Od roku 1946 stáli v čele orchestru postupně čtyři šéfdirigenti: Joseph Keilberth, James Loughran, Horst Stein a Jonathan Nott, a umělecký ředitel Eugen Jochum. Díky osobnosti Jakuba Hrůši, který od roku 2016 působí jako pátý šéfdirigent tělesa, byl více než 75 let po založení orchestru opět obnoven most mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a současností. Pravidelně vystupují také se svými čestnými dirigenty Herbertem Blomstedtem a Christophem Eschenbachem, stejně jako s dalšími předními dirigenty, jako jsou Manfred Honeck, Andris Nelsons a Lahav Shani.

K celosvětovému renomé Bamberských symfoniků nemalou měrou přispěly také nesčetné koncertní přenosy ve spolupráci s Bavorským rozhlasem, stejně jako rozsáhlá nahrávací činnost pro rozhlas, na gramofonové desky a CD. V roce 2019 orchestr prolomil nové hranice snímkem Smetanovy Mé vlasti s využitím technologie direct-to-disc, při němž je záznam pořízen přímo na nosič bez dodatečných digitálních úprav, čímž vzniká jedinečný zvukový obraz. Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie (2020, Accentus Music) byla na konci roku 2021 oceněna Výroční cenou německých gramofonových kritiků. Následovala souborná nahrávka všech tří verzí Čtvrté symfonie Antona Brucknera – tento dosud ojedinělý počin získal ocenění International Classical Music Award 2022. Následně orchestr obdržel také cenu ICMA 2023 za nahrávku První symfonie Hanse Rotta (2022; Deutsche Grammophon). V nedávné době Bamberští symfonikové dokončili cyklus čtyř dvojalb s Brahmsovými a Dvořákovými symfoniemi (2018–2022; TUDOR). Dvě z těchto CD získala v listopadu 2022 od časopisu BBC Music Magazine ocenění Nahrávka měsíce.

Při této vzájemné umělecké spolupráci je velký důraz kladen rovněž na dramaturgickou náplň koncertů, jak o tom svědčí ocenění německého svazu hudebních vydavatelů za nejlepší koncertní program z jara 2018. V roce 2020 orchestr obdržel Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2021 byla vydána audiokniha (Accentus Music), která prostřednictvím hudby vypravuje jedinečnou historii Bamberských symfoniků od Mozartových pražských pobytů až po současnost.

Počínaje rokem 2022 si Bamberští symfonikové stanovili cíl koncertovat a cestovat způsobem šetrnějším ke klimatu, např. používat dopravní prostředky poháněné alternativními zdroji energie. Při větších zájezdech do zahraničí se snaží optimalizovat cestovní trasy, stále častěji zůstávají v jedné zemi nebo v jednom městě delší dobu, např. za účelem rezidenčních vystoupení či realizace vzdělávacích projektů s místními interprety. Finanční podporou ekologických projektů, včetně těch v místech konání koncertů, se orchestr snaží kompenzovat většinu emisí CO2 vyprodukovaných při cestách.

zdroj: Bamberger Symphoniker

foto © Andreas Herzau

Mezinárodně uznávaný dirigent Jakub Hrůša v současné době zastává pozici šéfdirigenta Bamberských symfoniků, od září 2025 také hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden, na podzim 2028 se stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie, kde nyní působí jako hlavní hostující dirigent.

Opakovaně vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s  Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.  

Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s oceňovanou inscenací Káti Kabanové (cena International Classical Music Award a cena časopisu Gramophone). V Lyric Opera v Chicagu s velkým úspěchem provedl Janáčkovu Její pastorkyni. Se stejnou inscenací zazářil také v Královské opeře v Londýně na začátku roku 2025. Zde také vůbec poprvé v historii Královské opery uvede na podzim 2025 Janáčkovu operu Věc Makropulos. Intenzivní je také Hrůšova spolupráce s festivalem Janáček Brno.

Velice úspěšné jsou také Hrůšovy nahrávací projekty zejména s Českou filharmonií, s Bamberskými symfoniky nebo Vídeňskými filharmoniky, ať už jde o živé televizní přenosy, nahrávky na CD nebo DVD záznamy. V tuzemsku získal v letech 2019 a 2020 za CD nahrávky dvakrát Cenu Anděl. Následovala mnohá zahraniční ocenění: v roce 2020 obdržel dvojí ocenění BBC Music Magazine Awards (za CD klavírních koncertů Martinů a Dvořáka a DVD záznam opery Vanessa). Dále byl nominován na cenu Grammy v kategorii Best Classical Instrumental Solo za album Bohemian Tales. Roku 2023 byl jmenován čestným členem Royal Academy of Musikc a ve stejném roce mu byla udělena cena Opus Klassik 2023 v oboru Dirigent roku za nahrávku Symfonie č. 1 E dur Hanse Rotta, Mahlerovy skladby Blumine a Brucknerova Symfonického preludia, která už dříve získala ocenění International Classical Music Award v kategorii Klasická hudba. V roce 2024 proměnil obě nominace v cenách časopisu Gramophone: v kategorii Opera porota ocenila záznam opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová a v kategorii Concerto zvítězilo album Brittenových skladeb.  

Jakub Hrůša se narodil 23. července 1981 v Brně, studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle. Je také držitelem Ceny sira Charlese Mackerrase. V roce 2020 od Akademie klasické hudby převzal Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. Byl také oficiálním ambasadorem Roku české hudby 2024. Na podzim 2024 mu udělil předseda Senátu Stříbrnou medaili za „českou stopu, která krásně zní“ pro úspěchy a nasazení, s jakým Jakub Hrůša českou hudbu zařazuje coby šéfdirigent u Bamberských symfoniků i při častých hostováních v Evropě, Asii i Spojených státech. Ve své práci propaguje nejen známé skladatele jako Smetana, Dvořák, Janáček či Martinů, ale také méně hrané autory. Zejména v případě Josefa Suka považuje propagaci jeho díla přímo za své životní poslání.

zdroj: Jakub Hrůša

foto © Lenka Hatasová

foto © Andreas Herzau