Fantastická Česká filharmonie

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.

Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.

Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.

Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.

K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.

Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.

Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.

Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.

Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.

zdroj: Česká filharmonie

Od roku 2017 je důstojník Řádu britského impéria Robin Ticciati hudebním ředitelem Německého symfonického orchestru Berlín a od roku 2014 rovněž hudebním ředitelem operního festivalu v Glyndebourne. V letech 2009–2018 byl šéfdirigentem Skotského komorního orchestru.

Je pravidelným hostem Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Londýnského filharmonického orchestru, Budapešťského festivalového orchestru a Komorního orchestru Evropy. V nedávné době vystupoval také s Vídeňskými filharmoniky, Londýnským symfonickým orchestrem, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem Švédského rozhlasu, Královským orchestrem Concertgebouw, Orchestre National de France, Staatskapelle Dresden a lipským Gewandhausorchester. V USA vystupoval s Clevelandským orchestrem, Filadelfským orchestrem, Losangeleskou filharmonií a Sanfranciským symfonickým orchestrem.

Od svého nástupu do funkce hudebního ředitele festivalu v Glyndebourne dirigoval kritikou oceňované nové inscenace, mezi které patří mimo jiné Faustovo prokletí, Pelléas a Mélisanda, Růžový kavalír, Únos ze serailu, Titus, Dialogy karmelitek, Káťa Kabanová, Vykradači vraků od Ethel Smyth a dvojprogram Poulencových oper Lidský hlas a Prsy Tiresiovy.

Dirigoval operu Peter Grimes v milánském Teatro alla Scala, Figarovu svatbu na Salcburském festivalu a Evžena Oněgina v Královské opeře Covent Garden a v Metropolitní opeře v New Yorku.

Jeho vysoce oceňovaná diskografie zahrnuje díla Hectora Berlioze se Symfonickým orchestrem Švédského rozhlasu; Haydna, Schumanna, Berlioze a Brahmse se Skotským komorním orchestrem; Dvořáka, Brucknera a Brahmse s Bamberskými symfoniky či Brucknera, Debussyho, Duruflého, Duparca, Faurého, Ravela, Rachmaninova a Strausse s Německým symfonickým orchestrem Berlín.

V sezóně 2023/24 debutoval s Berlínskými filharmoniky, Filharmonií Oslo a v Deutsche Staatsoper Berlin, kde byla pod jeho taktovkou provedena nová inscenace Rusalky. Vrátil se k Londýnskému filharmonickému orchestru, Vídeňským symfonikům, Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu a Komornímu orchestru Evropy. Na operním festivalu v Glyndebourne byla pod jeho taktovkou uvedena nová inscenace Carmen a obnovená inscenace Tristana a Isoldy.

Robin Ticciati se narodil v Londýně a vystudoval hru na housle, klavír a bicí. Dirigování se začal věnovat v patnácti letech pod vedením sira Colina Davise a sira Simona Rattla, když byl členem Národního orchestru mládeže Velké Británie. V Královské hudební akademii zastává pozici mentora dirigování v programu sira Colina Davise. U příležitosti oslav narozenin královny v roce 2019 mu byl udělen titul důstojníka Řádu britského impéria (OBE) za zásluhy o hudbu.

zdroj: Askonas Holt

V roce 2012 získala Vilde Frang jednomyslně cenu Credit Suisse Young Artists Award, díky níž debutovala s Vídeňskými filharmoniky pod vedením Bernarda Haitinka na festivalu v Lucernu.

Vrcholná muzikálnost a výjimečná lyričnost hudebního projevu ji vynesly mezi přední houslisty její generace. Pravidelně vystupuje s předními světovými orchestry, jako jsou Berlínská filharmonie, Královský orchestr Concertgebouw, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Londýnský symfonický orchestr, Komorní orchestr Evropy, Tonhalle-Orchester Zürich, Losangeleská filharmonie,

Budapešťský festivalový orchestr a Clevelandský orchestr. Spolupracovala s dirigenty jako sir Simon Rattle, Bernard Haitink, Herbert Blomstedt, Esa-Pekka Salonen, Mariss Jansons, Vladimir Ashkenazy, Iván Fischer, Maxim Jemeljanyčev, Jakub Hrůša, Vladimir Jurovskij, Manfred Honeck, Teodor Currentzis, Daniel Harding, Antonio Pappano, Lahav Shani, Paavo Järvi a Jurij Těmirkanov.

K vrcholům aktuální sezony patří její návrat k Berlínským filharmonikům s Kirillem Petrenkem a dychtivě očekávaný debut s Chicagským symfonickým orchestrem. Vilde se také vydává na mezinárodní turné s Filharmonií Oslo pod taktovkou Klause Mäkeläho, s Londýnským symfonickým orchestrem s Antoniem Pappanem, Německým symfonickým orchestrem Berlín s Robinem Ticciatim, Mnichovskou filharmonií s Mirgou Gražinyte-Tylou a Londýnským filharmonickým orchestrem s Vladimirem Jurovským. S Kammerorchester Basel také provede bachovský cyklus.

Vilde Frang je nadšenou a významnou interpretkou komorní hudby, pravidelně vystupuje na Lucernském festivalu, BBC Proms v Londýně, festivalech ve Verbier, Lockenhausu, na festivalu George Enescu, Salcburském festivalu a na Pražském jaru. Pravidelně hraje také v Carnegie Hall, Concertgebouw, vídeňském Musikvereinu, Berlínské filharmonii, Tonhalle v Curychu a Bozaru v Bruselu, dále také v Severní Americe v rámci cyklů Vancouver Recital, Boston Celebrity a San Francisco Performances. Vilde se vrací do Wigmore Hall jako rezidenční umělkyně, kde spojí síly se souborem staré hudby Arcangelo, a později v sezoně vystoupí s komorním repertoárem se svými blízkými spolupracovníky Lawrencem Powerem, Valerijem Sokolovem, Denisem Kožuchinem a Maximilianem Hornungem.

Vilde Frang má exkluzivní smlouvu s labelem Warner Classics. Její nahrávky získaly řadu ocenění, včetně ceny Edison Klassiek, Diapason d'Or časopisu Diapason, Deutsche Schallplattenpreis, Grand Prix du Disque a dvou cen Gramophone.

Vilde Frang se narodila v Norsku a již ve dvanácti letech ji přizval Mariss Jansons k debutu s Filharmonií Oslo. Studovala na Barratt Due Musikkinstitutt v Oslu, u Kolji Blachera na Musikhochschule Hamburg a u Any Chumachenco na Kronberg Academy.

Vilde hraje na housle Guarneri del Gesu z roku 1734, které jí velkoryse zapůjčil evropský mecenáš.

zdroj: Askonas Holt