
Datum
16/9/2025
Čas
20.00
Uzavření sálu
19.55
Předpokládaný konec koncertu
21.40
Dress Code
dark suit
Programová řada

Program
Wolfgang Amadeus Mozart
Sergej Prokofjev
Účinkující


Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.
Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.
Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.
Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.
Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.
Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.
K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.
Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.
Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.
Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.
Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.
Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.
zdroj: Česká filharmonie


Leonidas Kavakos si získal celosvětové uznání jako houslista a umělec neobyčejných kvalit. Je oceňován pro bezkonkurenční techniku, podmanivé mistrovství, vrcholnou muzikálnost i neochvějnou jistotu hry. Pravidelně spolupracuje s nejproslulejšími orchestry i dirigenty světa a svá recitálová vystoupení uvádí v prestižních sálech a na světových festivalech. Za poslední roky si vybudoval také značné renomé jako dirigent, když pod jeho taktovkou hrály takové orchestry jako Newyorská filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Dallaský symfonický orchestr, Vídeňští symfonikové, Filharmonický orchestr Francouzského rozhlasu nebo Filarmonica della Scala.
Mezi jeho oceňované nahrávky patří mimo jiné Beethovenův houslový koncert (Sony Classical), který současně dirigoval a hrál se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, a také reedice joh nahrávky kompletních Beethovenových sonát z roku 2007, na níž ho doprovázel Enrico Pace a za kterou obdržel cenu Echo Klassik pro instrumentalistu roku. V roce 2022 Kavakosovi vyšla nahrávka Beethoven for Three – Sympfonie č. 6 „Pastorální“ a Op. 1 č. 3 v úpravě pro trio, na které s ním spolupracovali jeho pravidelní recitáloví partneři Emanuel Ax a Yo-Yo Ma. V nadcházejících letech vyjdou další alba tohoto cyklu úprav Beethovenových symfonií. Se svým komorním souborem ApollΩn Ensemble v nedávné době u Sony Classical vydal kritiky oceňované album Bachových houslových koncertů. Získal ocenění umělec roku časopisu Gramophone.
Leonidas Kavakos se narodil v Athénách do hudební rodiny. V současné době v Athénách vede každoroční mistrovské kurzy hry na housle a kurzy komorní hry, jichž se účastní houslisté i soubory z celého světa. V roce 2022 byl za své hudební působení jmenován stálým akademickým členem hudební katedry druhé fakulty literatury a múzických umění Athénské akademie. Leonidas Kavakos hraje na Stradivariho housle „Willemotte“ z roku 1734.
zdroj: Intermusica
O programu
Vozit Mozarta do Prahy se může zdát podobné jako nosit sovy do Athén. Řecký houslista a dirigent Leonidas Kavakos však umí přesvědčit i znalce, že je možné objevovat nové věci i v dobře známé hudbě. Průzračný a vznešený mozartovec, jak o něm napsal britský časopis Gramophone, představí Houslový koncert č. 3 nejen v půvabné zvukové eleganci, ale také si celé provedení se svými stradivárkami v rukou sám povede. Tak to bývalo běžné v časech, kdy Mozart v Praze osobně pobýval a sklízel nadšené ohlasy. Už bez houslí bude Kavakos řídit také Symfonii č. 6 od Sergeje Prokofjeva, jejíž hudba jako by si v eleganci s lehkou vnitřní melancholií podávala s Mozartem ruku přes staletí. Už se ani nechce věřit, že její univerzální srozumitelnost byla komunistickým kritikům trnem v oku: na pokyn stalinských úřadů ji odmítli i ti, kteří ji o pár dní dříve nadšeně vychválili. Její nádherná hudba všem umožní milosrdně zapomenout na nespravedlnosti, a přitom si je dobře pamatovat.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento koncert
Informace
Tento koncert natáčí Česká televize pro pořad NOTA BENE.
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

phajska-1609-1.avif)
phajska-1609-2.avif)
phajska-1609-3.avif)

phajska-1609-5.avif)
phajska-1609-6.avif)
phajska-1609-7-hd.avif)
phajska-1609-8.avif)
phajska-1609-9.avif)
phajska-1609-10-hd.avif)
phajska-1609-11.avif)