Koncert ke 100. výročí vzniku Symfonického orchestru Českého rozhlasu

Symfonický orchestr Českého rozhlasu patří mezi nejlepší české orchestry současnosti. Od sezony 2022/2023 stojí v jeho čele šéfdirigent a umělecký ředitel Petr Popelka. Jako hlavní hostující dirigent zde již třetím rokem působí Robert Jindra.

V nadcházející koncertní sezoně 2025/2026 přivítá SOČR řadu významných hudebníků. Mezi nimi například houslisty Christiana Tetzlaffa a Marca Bouchkova, dirigenty Jonathana Notta, Tomáše Hanuse, Erinu Yashimu nebo Andrise Pogu. Publikum se může těšit také na vystoupení klavíristů Pierra-Laurenta Aimarda a Isaty Kanneh-Mason či zpěváků Szilvie Vörös a Günthera Groissböcka. Výjimečným projektem bude nepochybně uvedení oratoria Igora Stravinského Oedipus rex, kterého se ujme šéfdirigent Petr Popelka, nebo uvedení Varhanní symfonie Camilla Saint-Saënse pod taktovkou Roberta Jindry se sólistou Christianem Schmittem. Hojně zastoupeni budou také čeští umělci v čele s houslistou Josefem Špačkem, sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou, violoncellistou Tomášem Jamníkem či klavíristy Martinem Kasíkem a Markem Kozákem.

V uplynulých letech orchestr spolupracoval s řadou významných dirigentů, mezi něž patří například Omer Meir Wellber, Cornelius Meister, Ilan Volkov, Wayne Marshall, Ion Marin, Stephan Asbury, Alexander Liebreich, Michał Nesterowicz, Anu Tali, nebo Jessica Cottis; z českých dirigentů Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Petr Altrichter nebo Robert Kružík.

Mezi světově uznávané sólisty, kteří s orchestrem vystoupili, se řadí klavíristé Krystian Zimerman a Jean-Efflam Bavouzet, houslisté Isabelle Faust, Frank Peter Zimmermann, Renaud Capuçon, Gidon Kremer a María Dueñas, violoncellisté Gautier Capuçon, Daniel Müller-Schott, István Várdai a Steven Isserlis, trombonista Christian Lindberg či jazzoví hudebníci Brad Mehldau a Avishai Cohen. Z pěvců lze jmenovat například Asmik Grigorian, Elisabeth Teige, Olgu Bezsmertnou, Michaela Weiniuse a z české hudební scény Lukáše Vondráčka, Iva Kahánka, Jana Bartoše, Josefa Špačka, Jana Mráčka, Adama Plachetku, Simonu Šaturovou, Petra Nekorance či Viléma Veverku.

SOČR se dlouhodobě věnuje uvádění děl současných českých skladatelů, mezi něž patří Miroslav Srnka, Ondřej Adámek, Martin Smolka, Pavel Zemek Novák, Jan Ryant Dřízal, Šimon Voseček, Jana Vöröšová, Jan Klusák, Jiří Kadeřábek, Lukáš Hurník, Zbyněk Matějů nebo Ondřej Štochl.

Významnou součástí činnosti orchestru je nahrávání. K oceňovaným projektům patří album Má vlast se symfonickým dílem Bedřicha Smetany. Snímek vydaný na sklonku roku 2024 vznikal tři roky a získal již ocenění Editor’s Choice magazínu Gramophone, cenu Diapason d’Or ARTE prestižního francouzského magazínu Diapason a nominaci na českou cenu Hudební akademie Anděl 2024. V roce 2024 SOČR rozšířil svou diskografii o řadu dalších nahrávek napříč různými hudebními žánry. Jmenovat můžeme album Zapomenuté české klavírní koncerty s díly Karla Kovařovice, Pavla Bořkovce a Vítězslavy Kaprálové. V oblasti jazzu a soudobé hudby vzniklo několik projektů ve spolupráci se skladateli a interprety, jako jsou Luboš Soukup (Skandinávské imprese), Jaromír Honzák (The Blues of a String Hanging in the Wind), Michal Rataj a Oskar Török (Letters from Sounds) či Vít Křišťan (Mandala). Klarinetistka Anna Paulová nahrála s orchestrem album Clarinet Metamorphoses pod taktovkou Tomáše Braunera a nahrávku ’O sole mio s Danielem Matouškem dirigoval Jan Kučera.

SOČR pravidelně vystupuje v rámci abonentních koncertních cyklů ve Dvořákově síni Rudolfina, Smetanově síni Obecního domu, Betlémské kapli i na dalších místech, jako je Forum Karlín nebo Studio 1 Českého rozhlasu. Je pravidelným hostem prestižních festivalů, například Pražského jara, Dvořákovy Prahy, Smetanovy Litomyšle, Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka či MHF Český Krumlov. Vedle toho často koncertuje na zahraničních pódiích v Evropě i Japonsku.

zdroj: Symfonický orchestr Českého rozhlasu

foto © Petr Neubert

Německo-japonský dirigent Elias Grandy je výraznou osobností, která si v posledních letech získává mezi současnými dirigenty stále větší renomé. Obdivu se těší jeho vášnivý temperament, stejně jako precizní hudební cítění a přirozené charisma, díky nimž dokáže i ty nejsložitější hudební myšlenky přivést k životu s jasným výkladem, hloubkou a emocionální intenzitou. Grandy byl nedávno jmenován šéfdirigentem a uměleckým ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Své působení v Praze zahájí v sezoně 2026/27.

Grandy byl roku 2025 jmenován šéfdirigentem Symfonického orchestru v Sapporu. Dříve úspěšně působil jako hudební ředitel Divadla a orchestru v Heidelbergu, kde setrval osm sezon až do roku 2023. Stejně dobře se pohybuje jak v symfonickém, tak operním repertoáru.

V sezoně 2025/26 se Grandy vrací k Norskému rozhlasovému symfonickému orchestru, Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo a Symfonickému orchestru Českého rozhlasu, stejně jako do frankfurtské opery s Pucciniho Toskou, do operního domu Nikikai v Tokiu se Straussovým Netopýrem a do Semperovy opery v Drážďanech s Ravelovou lyrickou fantazií Dítě a kouzla. Se Sapporo Symphony Orchestra uvede mimo jiné Život hrdinův Richarda Strausse a Mahlerovu Symfonii č. 3 se sólistkou Gerhild Romberger. Debutová vystoupení v této sezoně ho zavedou k RTV Slovenian Symphony Orchestra a Calgary Philharmonic Orchestra.

Mezi nejvýznamnější momenty jeho umělecké dráhy v právě uplynulých sezonách patří velmi úspěšná hostování u orchestrů, jakými jsou Vídeňští symfonikové, Mozarteum Orchestra Salzburg, Symfonický orchestr Frankfurtu nad Mohanem, Deutsche Radio Philharmonie Saarbrücken Kaiserslautern, Orchestre du Capitol de Toulouse, Brussels Philharmonic, Orchestre National de Belgique, Antwerp Symphony, Orquesta Flarmónica de Buenos Aires v Teatro Colón, Yomiuri Nippon Symphony, Yoto Hilharmonic, Utah Symphony a Minnesota Orchestra.  

Grandy jako zanícený vyznavač hudebního dramatu dirigoval kritiky ceněné inscenace Elektry a Carmen v Minnesotské opeře, Werthera a Romea a Julie na vsi ve Frankfurtské opeře, Maškarního plesu v Aalto-Theatre Essen, Carmen v tokijské opeře Nikikai a Rusalky v Portlandské opeře.  

Elias Grandy se narodil v Mnichově. Ve svém rodném městě a v Basileji nejprve studoval hru na violoncello, hudební teorii a komorní hudbu. Dirigování poté vystudoval na Vysoké hudební škole Hannse Eislera v Berlíně. Svou profesionální dráhu zahájil jako stálý dirigent ve Staatstheater Darmstadt a v roce 2015 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Sira George Soltiho.

zdroj: IMG Artists

foto © Shervin Lainez

Daniel Matejča, narozen v Liberci dne 30. 4. 2005, začal s hrou na housle ve čtyřech letech pod vedením maminky Olesii Voličkové. Po roce nastoupil do třídy prof. Ivana Štrause, u kterého studuje dodnes.

Mezi jeho úspěchy se řadí například první místa na Mezinárodní houslové soutěži mistra Josefa Muziky v letech 2013–2017 (2014 zvláštní cena – mistrovský nástroj Tomáše Pilaře), absolutní vítězství soutěže ZUŠ v roce 2017. V rámci prvních míst z Kocianovy mezinárodní soutěže v letech 2016 a 2018 vystoupil na mnoha koncertech. V roce 2019 se stal laureátem této soutěže. Je také držitelem ceny Zlatý oříšek 2017. V roce 2019 obdržel na soutěži Jugend musiziert v Halle první místo s plným počtem bodů.

Tentýž rok také zahrál Mendelssohnův Houslový koncert s Libereckým symfonickým orchestrem v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. V roce 2020 získal na Mezinárodní houslové soutěži Georga Philippa Telemanna v polské Poznani první cenu. V tomto roce získal také na mezinárodní soutěži Concertino Praga druhou cenu, kdy ve finále v Rudolfinu předvedl Prokofjevův Koncert pro housle a orchestr č. 1 za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Tentýž koncert v květnu 2021 nahrál s Pardubickou filharmonií.

V roce 2021 složil přijímací zkoušku na AMU v Praze. Studoval také na Akademii v Imole, kde pracoval s Mauriziem Scirarrettou a mimo jiné také s Borisem Belkinem. Později téhož roku zvítězil v televizní soutěži Virtuosos V4+. V roce 2022 zvítězil na Eurovision Young Musicians v Montpellier.

V témže roce také nahrál u Supraphonu šest Ysaÿových sonát; CD vyšlo začátkem roku 2023. Měsíc po vydání se stalo nejprodávanějším CD klasické hudby v ČR. V zahraničních časopisech, jako jsou BBC Music Magazine nebo Gramophone, se CD setkalo s velmi pozitivními ohlasy a bylo srovnáváno například s nahrávkou Ysaÿových sonát uznávané houslistky Hilary Hahn.

Spolu s klavíristou Janem Schulmeisterem v roce 2023 zvítězil na soutěži Concertino Praga v komorní kategorii. V roce 2024 byl časopisem Forbes zařazen do projektu 30 pod 30 a dokončil bakalářské studium, současně s intenzivním koncertováním po celém světě. Obdržel také Cenu Josefa Hlávky.

V roce 2025 debutoval s Českou filharmonií. V témže roce též vydal dvě alba nahraná pro Supraphon: koncerty Šostakoviče a Prokofieva se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Tomášem Netopilem a komorní album s Janem Schulmeisterem. Obě nahrávky byly skvěle ohodnoceny portály z celého světa.

Koncertuje především napříč Evropou, ale také jinde ve světě – ve Francii, Itálii, Polsku, Německu, Rakousku, Spojených arabských emirátech, Turecku, Singapuru, Japonsku a dalších státech.

Prezentuje se také na různých houslových kurzech, mezi které patří například hudební kurzy v Litomyšli, Liberec International Violin Academy, Imola Summer Festival v Itálii nebo International Music Academy Orpheus ve Vídni. Během těchto kurzů pracuje také se zahraničními profesory, jako jsou například Stephen Schipps, Simon James nebo Michael Frischenschlager. Zúčastnil se masterclassů pod vedením Jiřího Vodičky, Christiana Tetzlaffa nebo Augustina Hadelicha.

zdroj: Daniel Matejča

foto © Tomáš Krist

Sakura Toba uspořádala svůj první sólový recitál v březnu 2019. V říjnu téhož roku vystoupila v Suntory Hall s Japonským filharmonickým orchestrem pod vedením Ryusuka Numajiriho jako sólistka v Čajkovského Variacích na rokokové téma. Od té doby vystoupila s NHK Symphony Orchestra, Yomiuri Nippon Symphony Orchestra, Tokyo Philharmonic Orchestra, Gunma Symphony Orchestra, City of Kyoto Symphony Orchestra, Hiroshima Symphony Orchestra, Orchestra Ensemble Kanazawa, Yokohama Sinfonietta, Mt. Fuji Philharmonic Orchestra a Vienna Chamber Orchestra pod taktovkou mnoha dirigentů, k nimž se řadí Koichiro Harada, Naoto Otomo, Junichi Hirokami, Joji Hattori, Takeshi Ooi, Kazuki Yamada, Kosuke Tsunoda, Nodoka Okisawa, Daichi Deguchi, Gen Ohta a Stephanie Childress. Vystoupila rovněž na Tokijském jarním festivalu a s mnoha dalšími recitály. V roce 2020 účinkovala v programu rozhlasové stanice NHK-FM Recital Passio.  

V listopadu 2019 získala cenu The 2nd Shinji Hattori Music Award, udělovanou mezinárodně úspěšným mladým hudebníkům.

Sakura hraje na violoncello z dílny Jeana Baptisty Vuillauma (Paříž, Rue Croix des Petits Champs, 1840), které má zapůjčené od nadace Anne-Sophie Mutter. Sakura v červnu a září 2023 absolvovala evropské turné se souborem Mutter's Virtuosi a od roku 2025 je stipendistkou nadace Anne-Sophie Mutter.

Sakura začala studovat hru na violoncello v šesti letech u Hakura Moriho. Absolvovala také mistrovské kurzy Antonia Menese a Davida Geringase na Letní hudební akademii Chigiana. Od roku 2021 je držitelkou stipendia nadace Ezoe Memorial Recruit Foundation a pro roky 2021–2022 stipendia nadace ROHM Music Foundation.

Od října 2022 studuje na Berlínské vysoké škole umělecké u profesora Jense-Petera Maintze.

zdroj: Sakura Toba

foto © Julia Wesely