Tonhalle-Orchester Zürich
Vynikající curyšský orchestr pod taktovkou Paava Järviho se vrací do Prahy. Zazní 1. houslový koncert Dmitrije Šostakoviče se sólistou Josefem Špačkem a Beethovenova Symfonie č. 7.
Cena vstupenek:
3790 - 590 Kč

Datum
8/9/2026
Čas
20.00
Uzavření sálu
19.55
Konec koncertu
21.50
Dress Code
dark suit
Programová řada

Program
Dmitrij Šostakovič
Ludwig van Beethoven
Účinkující


Tonhalle-Orchester Zürich se s vášnivým zaujetím věnuje interpretaci hudby od Mozarta po Messiaena, a to již od roku 1868. Každý koncert pod taktovkou Paava Järviho je nabitý výjimečnou energií, neboť žádné provedení se nepodobá tomu předchozímu. Orchestr rád přijímá rozmanité podněty také od hostujících dirigentů a těší ho přijímat výzvy mezinárodně uznávaných sólistů.
Spolu se svým publikem orchestr projevuje živý zájem o objevování neznámých mistrovských děl i skladeb nově objednaných. Těleso, které založili hudebníci z Curychu, deklaruje domovskou příslušnost již svým názvem a svou vynikající pověst šíří po celém světě prostřednictvím turné a nahrávek.
Orchestr tvoří přibližně sto hudebníků třiadvaceti národností, kteří během více než stovky koncertů v jedné sezoně odehrají kolem padesáti různých programů. Hostování je dosud zavedlo do stovky měst ve více než třiceti zemích. Kromě orchestrálních koncertů se rovněž podílejí na vlastních komorních cyklech. Hudební ředitel Paavo Järvi je jedenáctým šéfdirigentem Tonhalle-Orchester Zürich, jeho emeritním dirigentem je David Zinman.
Orchestr pod vedením Paava Järviho vydal více než šedesát CD, a to včetně nahrávek děl Messiaena (Diapason d’or 2019), Čajkovského (Preis der Deutschen Schallplattenkritik 2020, Diapason d’or 2021), Adamse (Diapason d’or 2022), Brucknera (Diapason d’or 2023, ICMA-Award 2024 za nejlepší symfonickou nahrávku), Mendelssohna (Presto Award 2024 za nahrávku roku) a Mahlera (Preis der Deutschen Schallplattenkritik 2025). Společně s Paavem Järvim orchestr obdržel Evropskou kulturní cenu 2022.
zdroj: tonhalle-orchester.ch
foto © Gaëtan Bally


Estonský rodák Paavo Järvi, držitel ceny Grammy, je považován za jednoho z nejvýznamnějších dirigentů současnosti. Úzce spolupracuje s nejproslulejšími světovými orchestry, je hudebním ředitelem curyšského Tonhalle Orchestra, od roku 2004 zastává post uměleckého ředitele Německé komorní filharmonie v Brémách a je zakladatelem a uměleckým ředitelem Estonského festivalového orchestru.
Järvi se po dokončení mendelssohnovského cyklu s Tonhalle-Orchester Zürich v sezoně 2023–2024 zaměřil na Brucknera a zároveň se pustil do řady mahlerovských koncertů, z nichž jsou zároveň pořizovány záznamy na CD. Mezi další nedávné snímky patří živé nahrávky všech Čajkovského symfonií a nově vydaná orchestrální díla Johna Adamse u příležitosti 75. skladatelových narozenin.
Paavo Järvi každou sezonu završuje týdnem koncertů a mistrovských kurzů na hudebním festivalu v estonském Pärnu, který založil roku 2011. Úspěch festivalu a jeho rezidenčního souboru – Estonského festivalového orchestru – mu zajistil řadu prestižních pozvání k dirigování v sále Berlínské filharmonie, ve vídeňském Konzerthausu, na londýnských BBC Proms a v tokijské Suntory Hall. Paavo Järvi je také velmi žádaným hostujícím dirigentem, který po celém světě dlouhodobě udržuje úzké kontakty s orchestry, s nimiž již dříve spolupracoval.
Kromě svých stálých dirigentských postů Paavo Järvi pravidelně vystupuje s Berlínskou filharmonií, Královským orchestrem Concertgebouw, orchestrem Philharmonia a Newyorskou filharmonií. Nadále také spolupracuje s mnoha orchestry, jejichž hudebním ředitelem v minulosti byl, a to včetně Orchestre de Paris, Frankfurt Radio Symphony a NHK Symphony Orchestra.
Järvi roku 2013 získal od estonského prezidenta za přínos kultuře své země Řád bílé hvězdy. K jeho dalším oceněním patří cena Grammy z roku 2003 za interpretaci Sibeliových kantát, dvojí ocenění Umělec roku, které mu roku 2015 udělil jak britský časopis Gramophone, tak francouzský Diapason, a také Sibeliova medaile z téhož roku. V roce 2019 byl jmenován Dirigentem roku (Opus-Klassik) a získal cenu Rheingau Music Prize, roku 2022 byl vyznamenán Evropskou kulturní cenou.
zdroj: paavojarvi.com
foto © Gaëtan Bally
-andrej-grilc-001-m.avif)
-andrej-grilc-001.avif)
Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější a nejuznávanější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Profiluje se jako virtuos se širokým záběrem napříč styly a repertoárem, na kterém prokazuje svou “udivující artikulaci a atletičnost” (The Scotsman), nebo “bujnost a pikantnost tónu” (The Telegraph).
Mezi vrcholy sezóny 2025-26 patří debuty s Pittsburským symfonickým orchestrem a Petrem Popelkou, Londýnským filharmonickým orchestrem a Edwardem Gardnerem, Symfonickým orchestrem NHK a Jakubem Hrůšou, Hongkongskou filharmonií a Anjou Bihlmaier, stejně jako návraty ke Konzerthausorchester Berlín s Joannou Mallwitz, Bamberským symfonikům s Aurelem Dawidiukem, Německým rozhlasovým orchestrem (Deutsche Radio Philharmonie) a Kevinovi Johnu Eduseimu, Nizozemskému rozhlasovému filharmonickému orchestru a Stephanovi Ziliasovi nebo České filharmonii s Thomasem Adèsem.
V loňské sezóně úspěšně debutoval s Chicagským symfonickým orchestrem a Jakubem Hrůšou. ("V Andante Špaček přednesl půvabné hlavní téma s okouzlující něhou a sladkostí tónu, která připomněla Suka, jeho slavného předchůdce.“), s Atlantským symfonickým orchestrem a Nathalií Stutzmann, Nizozemským rozhlasovým orchestrem a Tomášem Netopilem nebo Orchestrem lipského Gewandhausu s dirigentem Andrew Manzem. Byl rezidenčním umělcem haagského Residentie Orchestra s Anjou Bihlmaier a Junem Märklem. Vrátil se také na prestižní podia festivalu ve Verbieru, kde přednesl houslový koncert Samuela Barbera.
Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef Špaček i komorní hudbě, je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě, Americe a Asii a hudebním partnerem špičkových umělců. S cellistou Timotheem Gavriilidis-Petrinem a pianistou George Xiaoyuan Fu tvoří mezinárodní Trio Zimbalist. Trio pravidelně koncertuje ve Spojených státech a Evropě. Jejich první album, které obsahuje klavírní tria Weinberga, Auerbach a Dvořáka, získalo vysoké uznání od mezinárodního tisku — včetně ocenění Editor’s Choice magazínu Gramophone v březnu 2024. Album bylo popsáno jako „zázračně svěží“, „nápadité“ a „vynalézavé“.
Je spoluzakladatelem a uměleckým šéfem Troja Festivalu – každoroční 5-denní série komorních koncertů na magických místech pražské Troji.
V posledních dvou letech vydal Supraphon vysoce cceněné nahrávky houslových koncertů Bohuslava Martinů se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Petrem Popelkou. Koncert pro housle, klavír a orchestr, společně mj. s Martinů houslovou sonátou č. 3 či Stravinského Divertimentem na albech nahrál s klavíristou Miroslavem Sekerou
BBC Music Magazine hodnotil: "Špaček a Sekera jsou virtuózní v úvodní větě a hledající
v Adagiu. V jejich Scherzu je zvláštní pikantnost a všechny tyto prvky se spojují ve finále, kde Špačkův houslový tón září vyrovnaností."
Předchozími nahrávkami pro vydavatelství Supraphon jsou album Paths s violoncellistou Tomášem Jamníkem, dále jeho vysoce hodnocená nahrávka houslových koncertů Dvořáka a Janáčka, spojená se Sukovou Fantazií, jež zachytil s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka a recitálové album se skladbami pro housle a klavír B. Smetany, L. Janáčka a S. Prokofjeva s klavíristou Miroslavem Sekerou.
Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Po devíti sezónách na pozici koncertního mistra České filharmonie se od sezóny 2019-2020 plně věnuje sólové dráze a s Českou filharmonií nadále spolupracuje z pozice rezidentního umělce.
Josef Špaček hraje na housle “LeBrun; Bouthillard” Guarneri del Gesù cca. 1732 zapůjčené od anonymního sponzora.
zdroj: agentura Makropulos
foto © Andrej Grilc
O programu
Od tmavé noci k oslavě tance vede cesta, kterou pro tento večer vytyčili dva z největších skladatelů historie. Dmitrij Šostakovič prožil celý život v totalitních režimech carského a především bolševického Ruska. První houslový koncert pak psal v době, kdy stalinský teror nabral poslední poválečný dech. Housle jako by se chtěly nekonečně vyzpívat ze všech traumat a nespravedlností, aby z nich nad tím vším matně zářila umělecká poctivost, pravdivá výpověď a nezničitelný smysl pro krásu. Beethovenova Sedmá symfonie, kterou Richard Wagner označil za apoteózu tance, se naopak rozsvítí jako živý oheň. Zároveň je ale jakousi inverzí k Šostakovičovi: pod divokou, takřka pohanskou radostí jako by se ozýval neúprosný osud, kráčející vpřed skrze druhou větu. Radost ale vítězí a celý večer uzavře hudba žhavá a strhující. Orchestr slavné Tonhalle v Curychu, kterou osobně inauguroval Johannes Brahms, bude korunovat dílo.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento koncert
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.
