simon.pauly-022026-2-d.avif)
Datum
23/9/2026
Čas
20.00
Uzavření sálu
19.55
Předpokládaný konec koncertu
21.50
Dress Code
black tie
Programová řada

Program
Bohuslav Martinů
Sergej Prokofjev
Antonín Dvořák
Igor Stravinskij
Účinkující


Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.
Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.
Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.
Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.
Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.
Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.
K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.
Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.
Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.
Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.
Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.
Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.
zdroj: Česká filharmonie
marco-borggreve-022026-2-m.avif)
marco-borggreve-022026-2.avif)
Elim Chan, jedna z nejžádanějších interpretek své generace, je díky své preciznosti a expresivnímu zápalu přímo ztělesněním ducha současného dirigentství. V letech 2019–2024 působila jako hlavní dirigentka Antverpského symfonického orchestru a v letech 2018–2023 jako hlavní hostující dirigentka Královského skotského národního orchestru.
V roce 2024 poprvé dirigovala zahajovací koncert Proms s BBC Symphony Orchestra a o rok později se na přehlídku vrátila, aby řídila koncert závěrečný. V létě 2025 se také znovu setkala s Bostonským symfonickým orchestrem, Losangeleským filharmonickým orchestrem a Clevelandským orchestrem, absolvovala turné s Concertgebouworkest Young a debutovala se Staatskapelle Berlin na přehlídce Musikfest Berlin.
Mezi vrcholné momenty sezony 2025/26 patří její opětovná spolupráce s orchestry Royal Concertgebouw Orchestra, New York Philharmonic, Los Angeles Philharmonic, The Cleveland Orchestra, London Symphony Orchestra, Toronto Symphony Orchestra, ORF Radio-Symphonieorchester, Staatskapelle Dresden, Luxembourg Philharmonic, Orchestre de Paris a dalšími tělesy. Debutuje také s Philadelphia Orchestra a poprvé vystoupí s Münchner Philharmoniker, Orchester der Oper Zürich, Bamberger Symphoniker a Orchestre symphonique de Montréal.
Mezi její dosavadní debutová vystoupení patří spolupráce s orchestry jako San Francisco Symphony, Chicago Symphony, Pittsburgh Symphony, Philharmonia Orchestra, Hong Kong Philharmonic, Wiener Symphoniker a Deutsches Symphonie-Orchester Berlin.
Elim Chan se narodila v Hongkongu a studovala na Smith College v Massachusetts a na Michiganské univerzitě. V roce 2014 se stala první ženou, která zvítězila v dirigentské soutěži Donatella Flick Conducting Competition. V sezoně 2015–2016 působila jako asistentka dirigenta v London Symphony Orchestra, kde úzce spolupracovala s Valerijem Gergijevem. V následující sezoně se připojila k programu Dudamel Fellowship Los Angeles Philharmonic. Za podporu vděčí také Bernardu Haitinkovi, jehož mistrovské kurzy v Lucernu navštěvovala v roce 2015.
zdroj: Intermusica
foto © Marco Borggreve
chris-lee-022026-1-m.avif)
chris-lee-022026-1.avif)
Gil Shaham je jedním z nejvýznamnějších houslistů současnosti: jeho dokonalá technika v kombinaci s nenapodobitelnou vřelostí a ušlechtilým projevem jej proslavila jako amerického virtuosního mistra.
K vrcholům jeho umělecké dráhy posledních let patří souborná nahrávka a provedení sonát a partit pro sólové housle J. S. Bacha a recitály s jeho dlouholetým partnerem, klavíristou Akirou Eguchim. Pravidelně vystupuje s Berlínskou filharmonií, symfonickými orchestry v Bostonu, Chicagu a San Franciscu, Izraelskou filharmonií, Losangeleskou filharmonií, Newyorskou filharmonií, Orchestre de Paris a v rámci víceletých rezidencí s orchestry v Montrealu, Stuttgartu a Singapuru.
Gil Shaham má na svém kontě více než dvě desítky nahrávek, za něž získal několik cen Grammy, Grand Prix du Disque, Diapason d’Or a Gramophone Editor’s Choice. Mnohé z těchto nahrávek vyšly na jeho vlastním labelu Canary Classics.
Gil Shaham v roce 1990 získal cenu Avery Fisher Career Grant a v roce 2008 prestižní cenu Avery Fisher Prize. V roce 2012 jej časopis Musical America jmenoval Instrumentalistou roku. Hraje na Stradivariho housle Countess Polignac z roku 1699 a díky podpoře nadace Rare Violins In Consortium rovněž na Stradivariho nástroj Cremona z roku 1719. Žije v New Yorku se svou ženou, houslistkou Adele Anthony, a svými dětmi.
zdroj: Concerto Winderstein
foto © Chris Lee
O programu
V anketě o nejmilovanějšího hosta festivalu by se houslista Gil Shaham určitě umístil na jednom z předních míst, možná by i zvítězil. Lesklý a ušlechtilý zvuk jeho stradivárek je okouzlující sám o sobě. K němu ale ještě patří zářivý úsměv interpreta a přitažlivé charisma, které si podmaní každého, kdo se ocitne poblíž. Závěrečný koncert festivalu v podání České filharmonie a dirigentky Elim Chan připomene nejen Antonína Dvořáka a jeho Suitu A dur, která svou pestrostí a výmluvností evokuje cyklus písní beze slov. Ačkoliv suita sama patří k Dvořákovi ovlivněnému Amerikou, zbytek programu zdůrazní jeho cit pro slovanské inspirace a vlivy. Předehru obstará Bohuslav Martinů, kdysi nedbalý student konzervatoře a později žák mistrovské třídy Josefa Suka. Shahamův nástroj se rozzáří v Houslovém koncertu Sergeje Prokofjeva. Koncert i festival završí nádherná hudba z pohádkového baletu Pták Ohnivák od Igora Stravinského.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento koncert
Rudolfinum, Dvořákova síň
Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.
