Koncertní řada Dvořák Collection představuje tradičně tu nejvyšší kombinaci interpretačního i skladatelského luxusu. Postupně v ní ožívají všechna díla Antonína Dvořáka bez ohledu na jejich obecnou popularitu, navíc velmi často v sále, kde sám skladatel působil a dnes nese jeho jméno. Ve Dvořákově síni Rudolfina se již k posluchačům dostaly ve špičkové kvalitě i méně hrané symfonie českého génia, hosté byli svědky i kompletního provedení celovečerní kantáty Svatá Ludmila, v níž se obvykle vydatně škrtá. Slyšeli také Americký prapor – jedinou Dvořákovu skladbu na anglický text.

Letos festival pokračuje Mistrovou kvartetní tvorbou, na jejíž provedení v roli kurátora dohlíží Pavel Haas Quartet. Vynikající domácí těleso postupně rozděluje všech čtrnáct číslovaných skladeb i několik dalších mezi svoje domácí i zahraniční kolegy. Minulý rok zazněl například Smyčcový kvartet č. 4, v němž se mladý Dvořák inspiroval vášnivým romantickým světem Franze Liszta. Došlo ale také na slavný „Americký“ kvartet – jedno z Dvořákových nejslavnějších děl vůbec. Stejně tak letos zazní mimo jiné nádherný a vrcholný Smyčcový kvartet č. 10 zvaný „Slovanský“, ale i méně hrané kompozice ze skladatelových začátků.

Zatímco orchestry dodávají festivalu jeho velký lesk, komorní ansámbly jsou pro něj zdrojem vnitřního světla. Obzvlášť to platí pro smyčcová kvarteta, na která se Dvořákova Praha v současnosti zaměřuje. Naprostá většina hudebníků se shodne v tom, že se jedná o královskou kolektivní disciplínu. Členové těch nejlepších souborů bývají i na osobní bázi natolik pevně provázaní, že se kvartetní život někdy označuje za manželství ve čtyřech.

Smyčcové kvartety, které se na letošním ročníku objeví, patří k nesporným interpretačním jistotám. Za jejich kvalitu ručí Pavel Haas Quartet, jenž se ujal kurátorského dohledu nad řadou Dvořák Collection. Ta je pro tříletý cyklus, započatý minulý rok, s Komorní řadou úzce spjata. Všechny zúčastněné ansámbly však dostaly do jisté míry volnou ruku při sestavování svých programů. Zahrají tedy kompozice, k nimž mají blízký vztah a hrají je s opravdovým nadšením.

Zatímco v loňském ročníku byla Komorní řada čistě „kvartetní“, k pestrosti letošní Komorní řady přispějí i hosté, kteří napomohou k proměně kvartet na tělesa větších formátů: Anastasia Kobekina rozšíří Haasovce na kvinteto s violoncellem, violista Vladimír Bukač se připojí k Zemlinského kvartetu. Sedláčkovo kvarteto a Belcea Quartet vystoupí s klavíristy Matoušem Zukalem a Bertrandem Chamayou. Mezzosopranistka Markéta Cukrová a herec Daniel Bambas obohatí koncert Bennewitzova kvarteta o zpěv a mluvené slovo. Se Schumann Quartetem vystoupí klarinetistka Sharon Kam, která okouzlila festivalové publikum jako kurátorka Komorní řady roku 2018.

Hrdinu Thésea vyvedla z krétského labyrintu Ariadnina nit, publikum Dvořákovy Prahy provede celým letošním ročníkem Brahmsovo pomyslné lano. Jeden z nejoceňovanějších skladatelů v dějinách hudby Johannes Brahms by se letos dožil 190 let. Festival věnovaný Antonínu Dvořákovi zkrátka nemůže opomenout výročí skladatelova vrstevníka, přítele a svým způsobem také konkurenta, který svým doporučením vlivnému nakladateli Simrockovi dopomohl Dvořákovi ke světovému věhlasu. Kéž by se konkurenti vždy k sobě chovali s takovým respektem. Proto oslavíme německého hudebního génia koncertní řadou Brahms 190.

Dvořák je pro mnoho lidí symbolem přirozeného muzikantství a hudebnosti, která je darem od přírody. Brahms je proti tomu často synonymem seriózního komponisty, který s neochvějnou vážností shlíží na svět z hudebního Olympu. Oba skladatelé jsou přitom tak trochu oběťmi povrchních soudů. Pod Dvořákovou nekonečnou melodickou invencí a vesměs pozitivním naladěním se skrývá obrovská nálož hudební inteligence a vycizelovaných souvislostí v partiturách. Brahmsova nápaditost při práci s hudebním materiálem rovněž nebere konce a proud jeho myšlenek je natolik strhující, až se při něm snadno zapomene, kde vlastně začal. A oba skladatelé by si mohli podat ruce v tom, jak obratně dokázali skloubit hudební výdobytky své doby se starými formami.

Řada Brahms 190 je vynikající příležitostí slyšet hudbu obou přátel a skvělých skladatelů v těsné blízkosti. Od velkých kompozic pro sbor a orchestr až po průzračnou komorní krásu.

Je stejně krásné jako logické, že pravidelným rezidenčním tělesem festivalu je orchestr, který svůj první koncert odehrál pod taktovkou Antonína Dvořáka. Česká filharmonie patří k zásadním položkám dějin české hudby a na festivalu od samého počátku reprezentuje domácí interpretační tradici.

Letos však vystoupí v poněkud jiné podobě, než v jaké ji znají návštěvníci abonentních koncertů: tři diametrálně odlišné programy představí orchestr nasvícený pokaždé jiným světlem. Festivalový repertoár zasáhne do brahmsovského výročí, připomene dvojité jubileum velkého ruského romantika Sergeje Rachmaninova, ale také umění interpretace hudby baroka a klasicismu. Orchestr se představí ve spojení s Pražským filharmonickým sborem – obě tělesa provedou společně Brahmsovo monumentální Německé requiem pod vedením finského dirigenta Sakariho Orama. Nad Rachmaninovem se před orchestrem sejdou klavírista Boris Giltburg a hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil. Při třetím festivalovém vystoupení povede orchestr od klavíru Sir András Schiff, který byl v roce 2021 rezidenčním umělcem Dvořákovy Prahy. Fenomenální klavírista projevil již tehdy přání vrátit se do Prahy v roce, kdy oslaví své sedmdesátiny. A to mu Dvořákova Praha společně s Českou filharmonií splní. 

Průřez českou operní tvorbou přináší letošní edice oblíbené, byť ne každoročně naplňované řady Opera in Concert. Její program jako by ve své bohatosti předznamenával Rok české hudby, který budeme slavit v roce 2024. Manželé Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka vybrali ve spolupráci s dirigentem Orchestru Národního divadla Robertem Jindrou árie, které jsou jim osobně blízké, a tak vedle ukázek z Dvořákových oper dojde i na provedeni méně hraných děl autorů, kteří společně s Antonínem Dvořákem vytvářeli českou operní historii.

Opera in Concert v minulosti přinesla některé z Dvořákových oper z raného tvůrčího období (Alfred v roce 2014, Král a uhlíř v roce 2019). Loni jsme naopak byli na festivalu svědky brilantního koncertního provedení skladatelovy nejslavnější opery Rusalka s orchestrem České filharmonie, dirigentem Semyonem Bychkovem a sopranistkou Asmik Grigorian v titulní roli.

„Na podzim v ořeší láska už netěší,“ stěžuje si Terinka ve Dvořákově opeře Jakobín. Pro hudbu to sice neplatí, ale i tak je nejlepší začít s ní co nejdříve. Pracovitým talentům, které se nebojí soutěžení ani velkého festivalového pódia, patří koncertní řada Pro budoucnost.

Její součástí je již od roku 2020 Concertino Praga. Tradiční rozhlasová soutěž se díky propojení s Akademií klasické hudby nadechla k novému životu a vítěze nyní vybírá prestižní mezinárodní porota při živých vystoupeních před publikem v sálech.

Koncertní série mladých talentů letos začne ve čtvrtek 14. září v podvečer na Bořislavce, následující den bude pokračovat soutěžním finálovým koncertem kategorie Komorní hra v Anežském klášteře a v sobotu 16. září budeme svědky finálového kola soutěžících sólistů ve Dvořákově síni Rudolfina. Nejúspěšnější kandidáti této kategorie zde vystoupí před publikem a renomovanou porotou za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Mladé naděje komorní a orchestrální hry představí 17. září violoncellista Tomáš Jamník v roli uměleckého vedoucího Akademie komorní hudby. Ke společnému vystoupení přizval houslistu Josefa Špačka a klavíristu Romana Rabinoviche. Těmi, na něž bude upřena velká pozornost a kteří budou reprezentovat nastupující hudebnickou generaci, jsou stipendisté Akademie komorní hudby a Nadace Villa Musica Rheinland-Pfalz. Společně se svými mentory, tedy Tomášem Jamníkem, Josefem Špačkem a Romanem Rabinovichem, přinesou posluchačům program, který je pestrou kombinací hry komorní a orchestrální s koncertantními prvky.

Řadu Pro budoucnost uzavře 20. září festivalovým debutem italský klavírista Giuseppe Guarrera. Již ne jako talentovaný mladík, ale jako špičkový představitel nastupující hudební generace.

A nezapomeňme, že součástí řady Pro budoucnost jsou již třetím rokem i světové premiéry děl, která vznikají na objednávku festivalu Dvořákova Praha. V letošním roce svou tvorbou přispějí skladatelé Jiří Gemrot a Jan Ryant Dřízal. 

Dobrá věc může někdy vzniknout i shodou příznivých okolností, ale má-li úspěšně pokračovat, potřebuje „motor“. Motorem naší nové programové řady, Akademického cyklu, je rektor Českého vysokého učení v Praze profesor Vojtěch Petráček. Právě z jeho iniciativy a za podpory dalších rektorů pražských univerzit a vysokých škol může nyní Dvořákova Praha uspořádat festivalové koncerty přímo ve slavnostní Aule Českého vysokého učení technického v Praze – Betlémská kapli. . Společným přáním Dvořákovy Prahy, ČVUT a dalších vysokých škol je podpořit v řadách studentů i pedagogů jejich zájem o koncerty klasické hudby.

Betlémská kaple, která zaujímá nezaměnitelné místo v dějinách českého národa, bude postupně hostit čtyři festivalové koncerty. V pořadí prvním bude 17. září koncert Plzeňské filharmonie, který se uskuteční v rámci Rodinného dne. Na 20. září je přichystán festivalový debut italského klavíristy Giuseppa Guarrery, 23. září se můžeme těšit na orchestr New European Strings s houslistou Dmitrym Sitkovetským a klavíristou Janem Bartošem. Akademický cyklus 2023 uzavře věhlasný Schumann Quartet společně s klarinetistkou Sharon Kam, která okouzlila festivalové publikum jako kurátorka Komorní řady již roku 2018.